Článek
Meziroční inflace v Česku v listopadu klesla na 7,3 procenta z říjnové hodnoty 8,5 procenta. Meziměsíčně spotřebitelské ceny naopak mírně vzrostly o 0,1 procenta. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Do vývoje meziroční inflace se stejně jako v říjnu promítla nižší srovnávací základna loňského roku, a to v souvislosti se zavedením úsporného energetického tarifu, který loni ve čtvrtém čtvrtletí vedl ke snížení cen energií pro konečné zákazníky. Bez tohoto efektu by se inflace podle analytiků pohybovala kolem čtyř procent.
„Spotřebitelské ceny v listopadu zpomalily svůj meziroční růst na 7,3 procenta. Oslabení meziročního cenového růstu bylo zaznamenáno ve většině oddílů spotřebního koše, nejvýraznější pak u potravin a bydlení. V oddíle doprava ceny meziročně klesly, a to především díky nižším cenám pohonných hmot,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Zmírnil se například růst cen potravin či elektřiny. Ceny plynu nebo tuhých paliv dokonce oproti loňsku klesly. Z meziročního pohledu narostly mnohé náklady spojené s bydlením. Ceny tepla a teplé vody se zvýšily o 24,2 procenta, ceny vodného o 16,3 procenta a ceny stočného o 26,9 procenta. Mezi potravinami byl evidován výrazný růst cen u brambor o 28,5 procenta.
Navzdory opětovnému zpomalení inflace po jejím říjnovém nárůstu je růst cen stále vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky.
„Listopadová inflace skončila sice mírně nad očekáváním ČNB i trhu, rozdíl byl však relativně malý a nemění se tak základní příběh, že inflační tlaky postupně odeznívají. Růst inflace od února - bez zahrnutí lednového přecenění - do listopadu dosáhl letos jen 1,2 procenta, loni touto dobou to pak bylo téměř 11 procent,“ upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
„Od konce roku 2019 se spotřebitelské ceny zvýšily už o 35 procent. O více než polovinu přitom zdražily ubytovací a stravovací služby, téměř 50 procent připlácíme za oblečení a obuv a bydlení je v průměru o 45 procent dražší než na konci posledního předcovidového roku,“ shrnuje poslední roky vysoké inflace hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.
Podle analytika Miroslava Nováka z devizové společnosti Akcenta bude pro další vývoj inflace klíčový lednový údaj. Ten totiž nastaví pomyslnou laťku pro celý rok 2024.
„V posledních týdnech se navíc nejistota s lednovým přeceněním cen zboží a služeb dále výrazně zvýšila. S otazníkem zůstává dopad výrazného zvýšení regulované složky elektřiny do koncových cen vzhledem k tomu, že silová elektřina naopak zlevňuje,“ uvedl Novák.
Za celý letošní rok se průměrná inflace podle analytiků přiblíží 11 procentům, zatímco loni byla 15,1 procenta. Čerstvá podzimní prognóza České národní banky (ČNB) odhaduje celoroční inflaci na 10,8 procenta. Do blízkosti jejího dvouprocentního cíle by měla poklesnout začátkem příštího roku.
