Článek
Červencová meziroční inflace 8,8 procenta byla o desetinu procentního bodu nižší, než očekávala Česká národní banka (ČNB) ve své čerstvé letní prognóze. Například ceny potravin rostly pomaleji, než centrální banka očekávala. Rychleji naopak stoupaly regulované ceny. Povyrostly o 22,5 procenta, přičemž ČNB počítala s meziročním nárůstem o 21,9 procenta.
V ostatních oddílech probíhalo zdražování proti prognóze ČNB pomaleji. Například potraviny zdražily o 8,5 procenta oproti odhadovaným devíti procentům. Náměstek ředitele měnové sekce ČNB Jakub Matějů ve čtvrtečním komentáři k inflaci upozornil, že proti červnu se tempo růstu regulovaných cen snížilo.
„Meziroční růst cen potravin se v červenci snížil na jednociferné hodnoty. K tomu přispívají snižující se ceny světových zemědělských komodit i domácích zemědělských výrobců, jakožto i utlumená spotřebitelská poptávka,“ uvedl Matějů.
V meziměsíčním srovnání se tuzemská inflace naopak o půl procenta zvýšila. Analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta, která se věnuje měnovým obchodům, to vysvětluje „efektem dovolených“.
„Jedná se o klasický sezonní vzorec, kdy se během léta výrazně zvyšuje poptávka po dovolených. Ruku v ruce s dovolenými došlo ke zdražení i v restauracích. Pozitivní naopak je, že v červenci poklesly ceny potravin, a to především zeleniny a ovoce, což je opět sezónní záležitost,“ uvedl.
Devátá nejvyšší
I přes červencový meziroční pokles inflace zůstává její hodnota devátá nejvyšší mezi 41 sledovanými evropskými státy. Proti červnu si tak Česko nepolepšilo, uvedla investiční platforma Portu.
Nejvyšší inflaci má nadále Maďarsko (17,6 procenta). Následují Srbsko (13,7 procenta) a Ukrajina (11,3 procenta). Naopak nejnižší inflaci v rámci Evropy mají momentálně Kypr (1,47 procenta), Lichtenštejnsko (1,6 procenta) a Švýcarsko (1,6 procenta).
Mimo Evropu stojí za zmínku Čína, kde se červencová inflace meziročně snížila o 0,3 procenta. To znamená, že východní velmoc zaznamenala pokles cen neboli deflaci.
Většina ekonomů považuje tento jev za nebezpečnější pro vývoj ekonomiky než mírně rostoucí ceny. Lidé sice z deflace na první pohled těží, protože mohou platit méně za zboží a služby. Na druhou stranu snížení cen vytváří tlak na zisky firem, což s sebou nese riziko snižování mezd a propouštění.
Příští rok u cíle?
Matějů z ČNB ve svém komentáři dále připomněl, že pohonné hmoty v Česku navzdory meziměsíčnímu zdražení nadále zaznamenávají výrazný meziroční pokles cen, což je podle centrální banky důsledek mimořádného loňského zdražení po ruské agresi vůči Ukrajině.
„Ceny pohonných hmot meziročně klesly o 26,8 procenta, ČNB ve své prognóze očekávala pokles o 26,1 procenta,“ poznamenává Matějů. Údaje o červencové inflaci podle něj potvrzují prognózu ČNB, že inflace bude v letních měsících pokračovat v poklesu.
„Až do září bude meziroční cenový růst zpomalovat. V říjnu se trend poklesu meziroční inflace dočasně přeruší, avšak pouze vlivem statistického efektu energetického úsporného tarifu z konce loňského roku,“ dodává. Na začátku příštího roku podle prognózy ČNB inflace skokově klesne ke dvěma procentům, tedy k tolerovanému pásmu centrální banky.
Podle partnera poradenské skupiny Moore Czech Republic Petra Kymličky ovšem existuje jeden faktor, který může zpomalení inflace ohrozit.
„Je to velmi nízká míra nezaměstnanosti, která nemá v EU konkurenci. Trh práce, kde převažuje poptávka ze strany zaměstnavatelů, je naprosto neadekvátní stagnaci české ekonomiky a nevalné situaci ve většině průmyslových odvětví,“ vysvětluje. Míra nezaměstnanosti v červenci činila 3,5 procenta.
„Trh práce s převisem poptávky logicky vede k růstu ceny práce. A právě růst mezd, který se již v řadě odvětví roztočil, může inflaci ohrozit. Například v průmyslu rostla v červnu průměrná hrubá mzda meziročně o 9,1 procenta a v květnu o 11,1 procenta,“ upozorňuje Kymlička na možné komplikace v cestě za inflačním cílem.
