Článek
Británie podle ekonomů zakouší největší pokles životní úrovně od poloviny 50. let 20. století, protože raketový růst cen energií, potravin a zvyšování daní převyšuje zvyšování mezd.
Míra inflace v Británii v březnu stoupla na sedm procent z únorových 6,2 procenta, a je tak nejvýše od března 1992. Meziroční zvýšení spotřebitelských cen bylo výraznější, než očekávala většina ekonomů oslovených agenturou Reuters, kteří předpovídali nárůst cen o 6,7 procenta. Za tímto nárůstem stál široký růst cen, od pohonných hmot až po potraviny a nábytek. Informoval o tom dnes britský statistický úřad (ONS).
Podle nezávislého vládního rozpočtového poradce se očekává, že disponibilní příjmy domácností očištěné o inflaci letos klesnou o 2,2 procenta.
Ruská invaze na Ukrajinu vyhnala ceny energií ještě výše a minulý měsíc britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) předpověděl, že inflace dosáhne vrcholu v posledním čtvrtletí letošního roku. Vystoupá podle něj na 8,7 procenta, nejvýše za čtyři desetiletí.
Finanční trhy očekávají, že britská centrální banka na svém zasedání 5. května zvýší úrokové sazby na jedno procento z nynějších 0,75 procenta. Do konce roku odborníci nevylučují růst úrokových sazeb do rozmezí dvě až 2,25 procenta. Mnozí ekonomové si ale myslí, že banka nebude postupovat tak agresivně.
V USA táhnou inflaci potraviny a energie
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v březnu zrychlil na 8,5 procenta z únorových 7,9 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od prosince 1981 a je mírně vyšší, než čekali analytici. Oznámilo to americké ministerstvo práce. Nejvíce rostly ceny jídla a energií, které žene vzhůru ruská invaze na Ukrajinu. Dál se zvyšovaly i náklady na bydlení. Šestý měsíc po sobě ceny rostly tempem nad šest procent.
Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o 1,2 procenta. To je nejvyšší měsíční nárůst od září 2005.
Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že se ceny meziměsíčně zvýší o 1,2 procenta a meziroční růst bude činit 8,4 procenta. Takový růst cen cen nebyl v USA zaznamenán od dob stagflace na konci 70. a počátku 80. let.
Ceny benzinu v březnu v průměru vyletěly na historické maximum 4,33 dolaru za galon. Na růstu inflace se podílely z více než poloviny, meziměsíčně se zvýšily o 18,3 procenta. Za růstem cen energií je mimo jiné zákaz dovozu ruské ropy, zkapalněného zemního plynu a uhlí, pro který se Washington rozhodl, aby potrestal Rusko za vpád na Ukrajinu.
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavější ceny potravin a energií, se meziročně zvýšila o 6,5 procenta a v meziměsíčním srovnání o 0,3 procenta. Byl to její nejpomalejší růst od září.
Inflace v USA se nyní nachází vysoko nad dvouprocentním cílem americké centrální banky (Fed). Fed v březnu ve snaze dostat růst cen pod kontrolu poprvé od konce roku 2018 zvýšil základní úrokovou sazbu. Zvedl ji o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta.
Dnes zveřejněné údaje o inflaci zvyšují na Fed tlak, aby příští měsíc zvedl hlavní úrokovou sazbu o půl procentního bodu, uvedl server CNBC. Inflace se podle něj přesto v dohledné době zpět k dvouprocentnímu cíli nevrátí. Kromě války na Ukrajině se do ní promítají dopady uzávěr kvůli koronavirové pandemii a větší poptávka po službách, zejména po cestování.
