Inflace se nezakousla jen do úspor. Pro mnoho Čechů má i jedno plus

Zdá se, že období velmi vysoké inflace je konečně za námi. Únorová meziroční inflace dosáhla na přesná dvě procenta, což je hodnota, na kterou cílí naprostá většina centrálních bank včetně ČNB. Inflace aktuálně zaostává o osm desetin procentního bodu za aktuální, byť už přes měsíc starou prognózou ČNB.

Z hlediska vývoje cen jsme se vrátili do ekonomického normálu, ale vyhráno ještě není. SZ Byznys přinášejí přehled otázek a odpovědí, které souvisí s inflační epizodou posledních let.

Tuzemská inflace za poslední tři roky kumulovaně přesáhla 30 procent. Odnesly to především úspory na běžných účtech, které nejsou nijak zhodnocovány. Mnoho lidí se snažilo zmírnit dopady vysoké inflace alespoň tím, že peníze přesouvali na spořicí účty či termínované vklady. Ale i v těchto případech si ve finále „odnesli“ záporný reálný výnos.

Vyšší zhodnocení pak mohly nabídnout například akcie, byť s vyšším rizikem. Naopak za bezrizikovou inflační pojistku bychom mohli označit protiinflační dluhopisy, jejichž význam už logicky s nižší inflací bude postupně klesat.

Stejně jako inflace znehodnocuje úspory, tak znehodnocuje také dluhy, což uvítají zejména lidé s hypotékami. Vezmeme-li v úvahu hypotéku ve výši pět milionů, tak se reálná hodnota dluhu působením loňské průměrné inflace 10,7 procenta snížila o více než půl milionu korun.

„Samozřejmě stále musíte nominálně splácet hypotéku v původní výši a možná nevidíte okamžité benefity. Dokonce možná vidíte jen negativa. Zvýšila se vám splátka hypotéky tím, jak ČNB zvýšila úrokové sazby. Ekonomika je díky vyšším sazbám v útlumu a vaše životní úroveň může kvůli tomu klesnout,“ poukazuje na negativa realitní makléř Petr Podlešák z RE/MAX Alfa.

Krátkodobé nevýhody tak podle něj mohou dočasně převážit, ale postupem času se začnou projevovat výhody. Jakmile začne klesat inflace, začnou klesat i úrokové sazby a ekonomika začne nabírat na dynamice.

„Následkem inflace však zůstane vyšší cenová hladina, která bude tlačit na růst mezd. Díky tomu se vám úvěr v budoucnosti bude mnohem snáze splácet. Jestli dnes vynakládáte na splátku hypotéky dejme tomu polovinu svých příjmů, za deset let to může být jen třetina příjmů a za dvacet let třeba jen čtvrtina příjmů i méně, a to podle toho, jak vysoká byla v daném období inflace,“ vysvětluje dále.

„A nejen to. Máte stále svoji investici, tedy nemovitost. Pokud jste investovali moudře, tak vás ochránila před inflací tím, že vzrostla na ceně,“ doplňuje Podlešák.

Spotřebitelské úvěry pro domácnosti, provozní úvěry pro firmy a hypotéky zlevní. Průměrná nabídková sazba hypoték podle Swiss Life Hypoindexu je momentálně na úrovni 5,62 procenta a další očekávané zlevnění hypoték by mělo přijít na jaře, kdy ČNB opět sníží hlavní sazbu, od níž se úroky na hypotékách odvíjejí.

Vkladové produkty jako termínované vklady či spořicí účty naopak postupně ztrácí na atraktivitě, jelikož se s nižšími sazbami stávají méně výhodnými. Najdou se však banky, které i v současné době drží úroky na spořicích účtech přes šest procent. Jde zpravidla o menší ústavy, které se snaží přilákat nové klienty a zvýšit svůj podíl na trhu.

S ohledem na aktuální dvouprocentní hodnotu přestává být inflace bolavým místem české ekonomiky a současně začíná pozitivně ovlivňovat i reálné příjmy domácností.

Po devíti čtvrtletích v řadě, kdy u nás reálné mzdy, tedy očištěné o inflaci, klesaly, přinese letošní první kvartál po dlouhé době jejich růst. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by se za letošní rok mohla reálná mzda zvýšit zhruba o tři až čtyři procenta poté, co reálná úroveň platů za poslední dva roky klesla o 11 procent.

Zvýšení reálných příjmů by tak mohlo vrátit českým spotřebitelům chuť k nákupům.

„Oživení domácí poptávky je přitom klíčový faktor pro nastartování české ekonomiky. Prvním signálem, že k tomu již dochází, byl růst spotřeby domácností v posledním kvartálu 2023, kdy mezičtvrtletně vzrostla o půl procenta,“ komentuje vývoj inflace Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Hlavní příčina poklesu je stejně jako v předchozích měsících spojená s vývojem cen potravin a nealkoholických nápojů. U některých položek můžeme hovořit doslova o propadu cen. Například mouka zlevnila o 22,8 procenta, drůbeží maso o 16,4 procenta, polotučné mléko o 23,4 procenta, vejce o 30,7 procenta či cukr o 21,1 procenta.

„Ceny potravin klesají v návaznosti na snižující se ceny zemědělských výrobců a částečně lze pokles potravin odůvodnit i velkým mediálním tlakem ohledně cen potravin, který probíhal především ve druhé polovině loňského roku,“ poznamenal analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Ředitel měnové sekce ČNB Petr Král v pondělním komentáři konstatoval, že tradiční změny ceníků, ke kterým podnikatelé sahají na počátku roku, byly méně výrazné, než ČNB ve své prognóze předpokládala. Inflace se podle něj bude po celý rok pohybovat na dohled dvouprocentního cíle centrální banky.

Guvernér ČNB Aleš Michl minulý měsíc rozeslal dopis zaměstnancům centrální banky s poděkováním, že slouží národu. Ve hře jsou ale stále určité nejistoty, které mohou inflaci znovu rozvířit. Patří mezi ně například slabší kurz koruny, nárůst cen ropy, ale i cen mezinárodní kontejnerové přepravy. Nadále mírně zvýšená zatím zůstává i klíčová jádrová inflace, očištěna od kolísavých cen potravin a energií. Ta byla v lednu na úrovni 2,8 procenta.

„Pozorněji je potřeba sledovat ceny v oblasti služeb, kde inflační ohnisko dohořívá pomaleji. Například ve stravování a ubytování meziroční inflace stále dosahuje 8,8 procent, ve vzdělávání 6,6 procent a v případě rekreace a kultury 4,2 procent,“ upozornil hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Nemůžeme vyloučit ani další faktor, kterým je robustní schodek státního rozpočtu. Ten pro letošek počítá s více než 250miliardovým deficitem a tato zvýšená spotřeba státu může inflaci rozdmýchávat.

Z hlediska úrokových sazeb se nyní čeká, že centrální banka na svém příštím měnověpolitickém jednání konaném 20. března zareaguje na pozitivní zprávy o vývoji inflace dalším výraznějším snížením klíčových úrokových sazeb. Bankovní rada bude opět stát před rozhodnutím, jak moc snížit sazby, a přitom příliš nerozkolísat korunu, jejíž oslabování je proinflačním faktorem, neboť slabší koruna prodražuje dovážené zboží.

Ačkoli z ČNB zní opatrné hlasy, tak současný překvapivý vývoj inflace může vést k radikálnějšímu snižování sazeb. Už na posledním zasedání viceguvernér Jan Frait zvedl ruku pro snížení o tři čtvrtiny procentního bodu. Příští týden by se k němu mohli přidat i další radní.

„Ceny služeb stále zůstávají zvýšené, což je důvod, proč ČNB opakovaně mluví o opatrnosti při snižování sazeb. Pondělní číslo však výrazně zvyšuje šanci, že ČNB pokles sazeb na konci března urychlí a sníží je alespoň o tři čtvrtě procentního bodu,“ předpovídá hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.