Článek
Málokterý večer v měsíci vyvolá na finančních trzích tolik pozornosti, jako když zasedá americká centrální banka (Fed). A středeční zasedání tento předpoklad jen potvrdilo. Nejdůležitější centrální banka světa rozhodla nejen o dalším zvýšení sazeb, ale v nové prognóze rovněž zveřejnila další očekávaný postup společně s dalšími ekonomickými odhady.
Fed v čele s Jeromem Powellem zvýšil základní úrokovou sazbu v souladu s očekáváním trhů o další tři čtvrtiny procentního bodu a tím prozatím nekončí. Centrální banka hodlá v utahování měnové politiky pokračovat do doby, dokud se inflace nedostane zpět ke dvouprocentnímu cíli, k němuž má ovšem stále daleko. V srpnu se nacházela na úrovni 8,3 procenta.
Rozhodnutí americké centrální banky se projevuje také v kurzu koruny. Ta vůči americkému dolaru oslabila až nad úroveň 25,28 Kč za dolar, tedy na nejslabší úrovně za více než dva roky. Za poslední rok je koruna proti americké měně níže o více než 16 procent.
Na tiskové konferenci opět guvernér Powell připomněl, že inflaci chce stlačit za každou cenu, i pokud by to mělo znamenat recesi v americké ekonomice. Očekávané kroky centrální banky odhalila nově zveřejněná prognóza, která trhům dala jasně najevo, že Fed se zvyšováním zatím nehodlá polevit.
Příští rok by se podle prognózy základní úroková sazba mohla vyšplhat až do pásma 4,50 až 4,75 procenta. V tu dobu by podle šéfa Fedu měly být reálné úrokové sazby již bezpečně pozitivní, a to podél celé výnosové křivky.
Co je výnosová křivka
- Výnosová křivka je tvořena úrokovými mírami na amerických vládních dluhopisech u jednotlivých splatností. Říká nám, jak se úrokový výnos mění s měnící se dobou splatnosti dluhového cenného papíru. Graficky jde o liniový graf v podobě spojnice.
- Východiskem pro konstrukci výnosové křivky jsou výnosy dluhopisů stejné kreditní kvality (nejčastěji státní dluhopisy) s různou dobou splatnosti.
- Mezi sledované výnosové křivky se řadí ty z amerického trhu – konkrétně nejvíce výnosová křivka sestrojená z výnosů vládních dluhopisů s tříměsíční (3M), dvouletou (2Y), pětiletou (5Y), desetiletou (10Y) a třicetiletou (30Y) splatností.
Po středečním rozhodnutí Fedu výnos dvouletého státního dluhopisu překročil 4,1 procenta, u desetiletého k žádné větší změně nedošlo (3,55 procenta). Ještě více se tak prohloubila inverze výnosové křivky.
To v praxi znamená, že výnosy dluhopisů s rostoucí dobou splatnosti klesají. Investoři tak v porovnání s aktuální úrovní očekávají v budoucnu nižší úrokové sazby.
Inverzní výnosová křivka je považována za známku očekávání recese a za poslední půl století předcházela každé recesi v USA.
Zdroj: Fio banka, Finex
„To v praxi znamená ještě několik zvýšení úrokových sazeb na americké straně a stále velmi výrazný úrokový diferenciál vůči eurozóně. Eurodolar tedy zůstane pod paritou, a to do té doby, dokud v USA nebudou jasné známky recese a dolarová výnosová křivka začne počítat s rychlým snižováním sazeb,“ napsali analytici ČSOB ve své zprávě.
Ekonomické projekce pak ukázaly poměrně velké revize oproti červnovým prognózám. „Očekává se, že reálný HDP v roce 2022 vzroste pouze o 0,2 procenta, což je pokles z 1,7 procenta v červnové prognóze. Nižší růst se očekává také v letech 2023 a 2024, zatímco dlouhodobá předpověď zůstala nezměněna na 1,8 procenta,“ upozorňují ve zprávě analytici XTB.
„Centrální banka konečně americké veřejnosti jasně vzkazuje, že zesílená restrikce se neobejde bez obětí. Tu přitom přinese trh práce, respektive budoucí nezaměstnaní, neboť centrální bankéři počítají s tím, že míra nezaměstnanosti vzroste z dnešních 3,7 procenta na 4,4 procenta na konci roku 2023,“ uvedl analytik ČSOB Jan Čermák.
To nejdůležitější však ukrývá ostře sledovaný medián očekávaného vývoje sazeb (takzvaný „dot plot“).
„Fed nyní očekává, že sazby dosáhnou na konci letošního roku 4,4 procenta, což je nárůst z 3,4 procenta zaznamenaných v červnu. Stále se očekává, že koncová sazba současného cyklu zvyšování sazeb bude dosažena v roce 2023, ale úroveň vyskočila z 3,8 na 4,6 procenta,“ komentují očekávané kroky Fedu analytici XTB.
ČNB rozhodne ve čtvrtek
Nejbližší měnověpolitické zasedání České národní banky (ČNB) je na programu příští týden ve čtvrtek. Bankovní rada začátkem srpna ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Jednala poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem předchozího zvyšování sazeb navzdory vysoké inflaci.
Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub v nedávném rozhovoru pro agenturu Bloomberg prohlásil, že jakkoli byl pokles inflace na srpnovou hodnotu 17,2 procenta příznivým překvapením, v ekonomice jsou stále cenové tlaky, které si žádají další zpřísnění měnové politiky. V srpnu Holub neúspěšně usiloval o zvýšení sazeb o jeden procentní bod.
Holub svým jestřábím postojem tvoří v obměněné bankovní radě menšinu. Několik členů, kteří jsou proti dalšímu zvyšování, poukázalo na zpomalení růstu peněžní zásoby a úvěrů a také na klesající maloobchodní tržby jako na známky slábnutí domácích inflačních rizik.
Holub v rozhovoru dále uvedl, že ho znepokojuje fakt, že prognóza průměrné inflace ve výši deseti procent v příštím roce v kombinaci s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU může podnítit mzdové tlaky, které budou držet vysoký růst cen po delší dobu, než banka v současnosti předpokládá.
Holub také zdůraznil, že nechce srazit ekonomiku k zemi, ale že by raději obětoval přibližně dvě desetiny HDP a vyhnul se tak americkému scénáři ze 70. let s jeho ještě drastičtější a ekonomicky bolestivější léčbou.
Svůj postoj shrnul slovy, že v tuto chvíli je třeba dělat vše pro to, abychom dosáhli inflačního cíle co nejdříve. V době, kdy je inflace 17 procent, podle něj nelze zvažovat, jaké vedlejší efekty by přísná měnová politika mohla mít. Za oceánem se uvažování Fedu stáčí stejným směrem.
