Článek
Ve Francii vyskočila meziroční míra inflace v prosinci na 4,1 procenta, ale v lednu už klesla na 3,4 procenta. Němci ve stejných měsících hlásili 3,7 procenta následovaná poklesem na 2,9 procenta.
V případě Německa, nejsilnější ekonomiky EU, analytici z ekonomického institutu Ifo odhadují, že v tomto roce inflace klesne dokonce pod dvě procenta, což je jedním z cílů Evropské banky ve střednědobém horizontu.
To rozvířilo další spekulace mezi investory, že by Evropská centrální banka mohla začít snižovat úrokové sazby už v dubnu. A to i navzdory rozvážnosti prezidentky banky Christine Lagardeové, která v předminulém týdnu prohlásila, že „stojí za svými vyjádřeními“, a potvrdila, že ECB začne snižovat úrokové sazby až v létě.
„Ačkoli prezidentka Lagardeová ‚stojí za svými‘ předchozími komentáři, které naznačovaly, že letní snížení sazeb je pravděpodobné, zbytek jejího vyprávění se zdá být nakloněn dřívějšímu snížení sazeb,“ komentovala strategička investičního správce Principal Asset Management Seema Shahová.
„Jak uvedla, rizika pro hospodářský růst jsou na straně poklesu, základní inflace má nadále klesající tendenci a růst mezd se snižuje. ECB je zjevně závislá na datech, ale údaje, na které se zaměřuje, ukazují na snížení sazeb během několika příštích měsíců, potenciálně v dubnu. Léto by letos mohlo přijít dříve,“ dodala.
Někteří odborníci jsou však s odhady opatrnější. Lagardeová totiž také avizovala, že pro snížení sazeb budou klíčová data v následujících měsících. A jistota, že inflační tlaky odeznívají, uvedla agentura Reuters. Klíčová čtyřprocentní depozitní sazba tak ještě určitou dobu zůstane na stávající úrovni.
Zatímco v prosinci spotřebitelské ceny v Německu i ve Francii podle očekávání vzrostly v důsledku meziročního zvýšení cen energií a služeb, nyní podle agentury Reuters dochází k opačnému pohybu.
