Článek
Zářijová meziroční inflace činila 2,6 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,4 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména růstem cen potravin a nealkoholických nápojů. Údaje ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Zářijový meziroční vývoj spotřebitelských cen byl stejně jako v srpnu výrazně ovlivněn cenami potravin a pohonných hmot. Ceny potravin poprvé od loňského listopadu meziročně vzrostly. Například ceny polotučného trvanlivého mléka byly v září oproti loňsku vyšší zhruba o 20 procent, másla přibližně o 43 procent a čokoládových výrobků o 22 procent,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
„Makroekonomická prognóza České národní banky ze začátku srpna předpokládala, že inflace v září vzroste na 2,3 %. Predikce ČNB tak ve všech třech měsících podstřelila skutečnost, což zvyšuje pravděpodobnost opatrného přístupu ze strany bankovní rady,“ napsala ve své aktuální zprávě Raiffeisen Bank.
„Mírně rychlejší tempo růstu zářijové inflace nebude pro centrální banku z vyjádření jejích představitelů žádným překvapením a není důvodem ke změně uvažování bankovní rady. Inflace roste primárně technicky kvůli loňské nižší srovnávací základně a není důvod obávat se, že by se do konce roku výrazně odpoutala od tolerančního pásma nad 2% inflačním cílem,“ říká Dominik Kohut ze strategického poradenství PwC s tím, že centrální bankéři by se tak nemuseli zdráhat ani razantnějšího snížení úrokových sazeb do konce roku, čímž by významně pomohli k nastartování české ekonomiky, která se letos tempem růstu pravděpodobně neodlepí od 1 % HDP.
„Pokud by na tento signál zareagovaly snížením sazeb i komerční banky, zatím obezřetné české firmy by dostaly potřebný impuls k vyšší investiční aktivitě a podpoře ekonomického růstu,“ řekl Kohout.
A podobný názor má i hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Kurz koruny vůči euru oslabil od začátku září o 32 haléřů, což navyšuje ceny dovážených produktů. Celkově však inflace zůstává zkrocená, takže Česká národní banka má volnou cestu k dalšímu snižování úrokových sazeb,“ říká.
Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Letos v lednu skokově klesla na 2,3 procenta, od té doby se pohybuje v horní polovině tolerančního pásma ČNB, které je stanoveno jako jeden procentní bod nad a pod dvouprocentním cílem centrální banky.
