Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americká centrální banka (Fed) na svém středečním zasedání ponechala základní úrokové sazby v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Po sérii loňských snížení, jejichž cílem bylo podpořit ekonomiku v době klesající inflace, Fed v lednu tento cyklus přerušil a nyní vyčkává na další signály z amerického hospodářství.
Jenže do hry vstupují ještě další faktory – především obchodní války rozpoutané prezidentem Donaldem Trumpem.
V únoru meziroční míra inflace v USA klesla na 2,8 procenta z lednových tří procent. Jádrová inflace, kterou Fed sleduje ještě pozorněji, se však stále drží nad třemi procenty – což je výše, než kolik činí dvouprocentní cíl centrální banky.
Únorová inflace ovšem zpomalila víc, než se čekalo, čímž nabraly sílu argumenty, že by Fed již brzy mohl přistoupit k dalšímu snížení sazeb. Tržní odhady momentálně naznačují, že by k tomu mohlo dojít v červnu, a to kvůli známkám zpomalujícího růstu.
„Počítá s tím i naše prognóza, ačkoli míra nejistoty spojená s dalším vývojem americké ekonomiky je značná. Nástup Donalda Trumpa k moci a zahájení celních válek vneslo na finanční trhy i do ekonomických vyhlídek novou nejistotu,“ konstatuje ekonomka Jana Steckerová z Komerční banky.
Co ukázalo zasedání Fedu
- Centrální banka zvýšila odhad letošní inflace v USA - spotřebitelské ceny mají letos vzrůst o 2,7 procenta, zatímco ještě v prosinci Fed očekával inflaci za celý rok 2,5 procenta.
- Odhad takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, Fed zvýšil z 2,5 procenta na 2,8 procenta.
- Představitelé Fedu současně razantně snížili výhled růstu americké ekonomiky pro letošní rok na 1,7 procenta oproti předchozímu odhadu 2,1 procenta.
- Fed uvedl, že nejistota ohledně ekonomického výhledu vzrostla.
- Centrální bankéři v prognóze naznačili, že letos dvakrát sníží základní úrokovou sazbu, a to pokaždé o čtvrt procentního bodu.
Dvousečná zbraň
Ekonomika Spojených států si zatím vede solidně, nezaměstnanost se drží poblíž historických minim a trh práce zůstává silný. Jenže Trumpovy kroky mohou situaci změnit. Prezident plánuje další daňové škrty, které by mohly posílit ekonomiku, ale zároveň rozšířit deficit.
Ještě větší riziko představují cla na dovozy z Kanady, Mexika a Číny. Ta by totiž mohla způsobit zdražování pro americké spotřebitele. A Fed si na inflační tlaky dává velký pozor. Inflační očekávání jsou na několikaletých maximech a Fed se bude snažit zabránit tomu, aby se očekávaný růst cen promítl do reálné inflace, varují ekonomové.
Fed se tak dostává do složité situace. Pokud cla zvýší ceny, bude muset centrální banka řešit inflační tlaky. Na druhou stranu se může stát, že vyšší náklady na zboží zpomalí ekonomiku a poškodí trh práce.
Nervozita už panuje i na burzách, kdy akciový index S&P 500 nedávno spadl do technické korekce, když z rekordních únorových maxim oslabil o deset procent. Centrální bankéři sice obvykle ignorují krátkodobé výkyvy akciových trhů, ale prudké propady mohou naznačovat ztrátu důvěry investorů a pokles spotřeby.
„Příslib budoucích cel v podstatě odsouvá stranou cíl Fedu spoléhat se čistě na dosavadní data, protože projevy vyšších dovozních cen se do statistik propíšou se zpožděním,“ upozorňuje pro list Financial Times Joe Brusuelas, hlavní ekonom společnosti RSM US.
Trump tlačí na Fed. A Musk také
Napětí mezi prezidentem Trumpem a Fedem není žádná novinka. Trump dlouhodobě prosazuje nižší úroky, aby podpořil hospodářský růst. Neváhal dokonce hrozit vyhozením předsedy Fedu Jeroma Powella, ačkoli později ustoupil a potvrdil, že Powell zůstane ve funkci do roku 2026.
Trumpova strategie je však paradoxní. Na jednu stranu si přeje uvolněnou měnovou politiku, na druhou stranu zavádí cla, která mohou inflaci znovu rozdmýchat a práci Fedu zkomplikovat.
„Fed je nezávislý na Bílém domě a Powell dal najevo, že se nenechá dotlačit k předčasným krokům. Pokud začne stoupat nezaměstnanost, Fed nejspíš zasáhne, ale počká si nejprve na tvrdá data,“ soudí uznávaný profesor financí Jeremy Siegel, podle něhož by jakékoli ukvapené snižování sazeb v době celní války mohlo situaci ještě zhoršit.
V posledních týdnech se ke kritice Fedu hlasitě připojil také Elon Musk. Ten tvrdí, že nesnižováním sazeb centrální banka brání investicím a inovacím. Nedávno Musk obvinil americký Fed i ze „zbytečné přezaměstnanosti“ státní správy a varoval před masivním propouštěním.
V roli šéfa Úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) dokonce vyzval federální zaměstnance, aby během 48 hodin doložili své pracovní úspěchy, jinak budou považováni za rezignované. Tento kontroverzní tah ale vyvolal kritiku, protože by mohl narušit chod vládních institucí.
Fed se řídí daty, ne politikou
Přes veškerý politický tlak šéf Fedu Powell jasně zdůrazňuje, že banka se řídí ekonomickými daty, nikoli přáním politiků. „Rozhodnutí o úrokových sazbách budou i nadále založena na ekonomických ukazatelích, nikoli na politických přáních,“ nechal se už dříve slyšet Powell.
Ekonomové ale varují, že s příchodem cel a nečekaných ekonomických šoků se může situace rychle měnit. „Čekali jsme stabilní růst a vyrovnaná rizika, teď se nám ale hromadí negativní šoky. Obchodní války, obavy z recese i inflace,“ uvedla pro Reuters Beth Ann Bovinová z U.S. Bank. „Stále to není ošklivé, ale nárazy se začínají sčítat,“ dodává.
Podobně varuje i Thomas Ryan z Capital Economics. Vzhledem k Trumpově proměnlivé hospodářské politice se podle něj Fed pravděpodobně bude muset víc zaměřit právě na inflační očekávání spotřebitelů. Důvod je jednoduchý – cla a vyšší ceny dovozů se do oficiálních čísel promítnou až s určitým odstupem. Právě to může být pro americké centrální bankéře největší oříšek.
Aktualizace: Text jsme aktualizovali o konečné rozhodnutí Fedu.
