Článek
Inflace v Česku zůstává nadále vysoká. Po listopadovém meziročním růstu o 16,2 procenta rostly v prosinci tuzemské ceny o 15,8 procenta. Prosincové údaje ovlivnily stejně jako v předchozích dvou měsících započítání vládních opatření na omezení cen energií. Podle odborníků to snižuje hodnotu inflace zhruba o dva procentní body.
„Průměrná míra inflace za rok 2022 činila 15,1 procenta. Šlo o druhou nejvyšší hodnotu od vzniku samostatné České republiky. Vyšší byla pouze v roce 1993, a to 20,8 procenta. Ceny zboží úhrnem v roce 2022 vzrostly o 16,8 procenta a ceny služeb o 12,3 procenta,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu.
Celková úroveň spotřebitelských cen zůstala v prosinci stejná jako v listopadu (meziměsíční změna nula procent). Pokles cen především v oddíle doprava byl kompenzován růstem cen zejména v oddílech bydlení, rekreace a kultura a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Průměrná míra inflace za celý rok 2022 byla 15,1 procenta.
Meziměsíčně se celková cenová hladina v prosinci nezměnila. Cenový vývoj byl však v jednotlivých oddílech spotřebního koše odlišný. V oddíle doprava klesly ceny pohonných hmot a olejů o 10,5 procenta a automobilů o 0,8 procenta. V oddíle alkoholické nápoje, tabák byly nižší ceny vína o 5,1 procenta, lihovin o 1,9 procenta a piva o 1,3 procenta.
Růst cen byl naopak zaznamenán v oddíle bydlení, kde byly meziměsíčně vyšší zejména ceny zemního plynu o dvě procenta a elektřiny o 1,2 procenta. V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 2,1 procenta.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se zvýšily především ceny polotučného trvanlivého mléka o osm procent, vajec o 5,9 procenta, chleba o 1,6 procenta, brambor o 6,9 procenta a cukru o 4,7 procenta. Nižší byly oproti listopadu zejména ceny ovoce o 3,2 procenta, masa o 0,6 procenta a másla o 3,7 procenta.
Ceny zboží úhrnem klesly o 0,2 procenta, zatímco ceny služeb o 0,3 procenta vzrostly.
Meziroční zpomalení
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v prosinci o 15,8 procenta, což bylo o 0,4 procentního bodu méně než v listopadu. Toto zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle doprava, kde se zmírnil růst cen automobilů na 9,2 procenta (v listopadu 12,7 procenta) a cen pohonných hmot a olejů na 4,4 procenta (v listopadu 14,5 procenta).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v prosinci nadále největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a ceny v oddíle bydlení. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší zejména ceny mouky o 42 procent, chleba o 37,6 procenta, drůbežího masa o 42,8 procenta, polotučného trvanlivého mléka o 55,4 procenta, vajec o 92,4 procenta, olejů a tuků o 38,2 procenta a cukru o 98,9 procenta.
V oddíle bydlení kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 5,9 procenta, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 20,8 procenta, vodného o 5,3 procenta, stočného o 6,4 procenta, zemního plynu o 140,2 procenta, tuhých paliv o 66,4 procenta a tepla a teplé vody o 28,8 procenta. Ceny elektřiny klesly o 21,2 procenta. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravování a ubytování, kde byly vyšší ceny stravovacích služeb o 26,1 procenta a ceny ubytovacích služeb o 21,3 procenta.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 10,9 procenta (v listopadu o 11,9 procenta) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a cen stavebních prací. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 116,4 procenta.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 17,8 procenta a ceny služeb o 12,5 procenta.
Lednová nejistota
„Nejvíce se na zpomalení růstu cen v prosinci podílela doprava. Ceny aut zmírnily svůj růst, stejně tak pohonné hmoty. Jak auta, tak pohonné hmoty tedy meziročně zdražovaly, ale výrazně méně, než tomu bylo v minulých měsících. Naopak na růstu cen se nejvíce podílely potraviny, nealkoholické nápoje a náklady na bydlení,“ uvedl analytik společnosti Citfin Tomáš Volf.
„Pokud bychom nebrali v potaz energetický úsporný tarif, tak je inflace stále blízko dvaceti procentům. Až na výjimky zdražovalo téměř vše, některé zboží, jako třeba oblečení a obuv, dokonce rekordně i v evropském měřítku,“ říká Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
Odhadovat inflaci pro nejbližší měsíce je podle něj hodně velká loterie. V lednové inflaci totiž odezní efekt takzvaného úsporného tarifu a současně se do ní promítnou nové ceníky obchodníků. V případě energií naštěstí zafunguje cenový strop, který zabrání dalšímu prudkému zdražení elektřiny a plynu.
„I když byl vývoj inflace v posledním měsíci pozitivní, s dvoucifernou inflací je třeba počítat i v následujících měsících letošního prvního pololetí,“ odhaduje ekonom.
Na začátku letošního roku je podle analytika Miroslava Nováka z Akcenty určitě nutné počítat se skokovým zdražením cen energií až na cenové stropy. Meziroční růst spotřebitelské inflace tak může zrychlit až těsně pod dvacet procent.
K viditelnějšímu zpomalování inflace začne podle něj docházet teprve ve druhém čtvrtletí a na jednociferné hodnoty se dostane pravděpodobně až v průběhu druhé poloviny roku.
„V souhrnu je však nutné počítat s tím, že stále velmi vysoká inflace bude negativně dopadat na příjmy i spotřebu domácností po celý letošní rok. Souhrnný růst cenové hladiny by se letos mohl pohybovat kolem deseti procent, což je i nadále významně nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB,“ uzavírá Novák.
