Špatná zpráva pro všechny, inflace bude sestupovat z vrcholu jen zvolna

Tuzemské ceny v červnu opět poskočily, v porovnání s květnem se inflace v Česku posunula na úroveň 16 procent. Stejně jako v předchozích měsících na tom mají velký podíl zdražující energie, pohonné hmoty, nájmy a potraviny.

„Ani květen nepřinesl žádnou inflační úlevu, když se zvýšily ceny téměř všeho. Oproti předchozímu měsíci si spotřebitelé připláceli především za potraviny, jejichž ceny se za jediný měsíc zvýšily o 3,4 procenta, opět dražší bylo i bydlení a oblečení. Zapomenout nelze ani na hotely a restaurace, které v posledním měsíci přirazily ke svým cenám další tři procenta,“ komentuje vývoj inflace Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.

„Musíme sáhnout do hodně dávné minulosti, abychom našli tak vysoký růst cen, který zažíváme letos. Naposledy to bylo v roce 1993, kdy se ovšem ceny zvýšily především v důsledku zavedení DPH. Letošní inflace je přece jen o hodně jiná než ta před devětadvaceti lety,“ dodává ekonom.

Inflace se podle něj blíží svému vrcholu, z nějž však bude sestupovat jen pozvolna. „Nové ceníky energií se totiž do výsledných cen propisují postupně, takže ono násobné zdražení plynu a elektřiny v inflaci rozhodně zcela vidět ještě není. Inflace navíc výrazně překonala prognózu ČNB (o 1,1procentního bodu), takže stávající bankovní rada nemusí dlouze hledat argumenty pro další skokové zvýšení úrokových sazeb,“ tvrdí Dufek.

„Nejnovější data představují studenou sprchu, jelikož nejeví naprosto žádné známky ochlazování tempa zdražování, ba právě naopak. Kromě očekávatelných inflačních tlaků ze směru energetických surovin a pohonných hmot se teprve nyní do popředí zájmu dostávají potraviny, kde je přitom již nyní zaděláno na další zhoršování situace,“ říká Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

„Podle našeho odhadu můžeme pak podobné skokové zrychlení inflace očekávat i v červnu, čímž se dostaneme do pásma mezi 17 a 18 procenty. Následně by se inflační statistiky měly mírně uklidnit a spíše stagnovat, což ovšem neznamená, že by zdražování zpomalilo,“ dodává Hradil.

Pro Českou národní banku pak aktuální data podle něj jasně ukazují potvrzení jejích obav. Kromě nákladové inflace, kterou dokáže ČNB krotit primárně přes kurzový kanál prostřednictvím posílení české koruny, zůstává enormně silná i strana poptávky, která je nadále ochotná v mnoha případech tolerovat svižné zdražování.

„Stávající bankovní rada tak má velice pádné argumenty k dalšímu skokovému zvýšení základní sazby. Podle našeho názoru tak lze od červnového zasedání čekat posun základní sazby minimálně na sedm procent, ovšem nelze vyloučit ani pohyb výraznější,“ říká Hradil.

„Lidé akceptují vysoké ceny v obchodech a dál nakupují, protože se obávají, že budoucnost přinese další zdražování. To ukazuje, jak se mění naše inflační očekávání. Bohužel to může vést k tomu, že se boj s inflací protáhne na další období,“ tvrdí hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Růst cen v naší ekonomice patří mezi nejvyšší v rámci Evropské unie. Bohužel znehodnocuje úspory českých domácností a vede k reálnému poklesu příjmů zaměstnanců. Kvůli astronomické inflaci tak dochází k výraznému poklesu životní úrovně většiny obyvatel České republiky,“ dodává.

„Inflačního vrcholu podle našeho názoru dosáhneme v červnu, kdy ještě zrychlí meziroční dynamiky energetické a potravinové inflace. Celkově bychom se tak mohli dostat až na 17% inflaci,“ tvrdí Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

„V druhé polovině roku bude inflace zvolňovat, ale pravděpodobně velmi pozvolna a ke konci roku ještě dočasně zrychlí (v důsledku výpadků DPH na konci roku 2021 a nižší srovnávací základně). Celkově tak za tento rok inflace může v průměru přesáhnout 14 procent,“ odhaduje ekonom.