I pražská zoo se chystá na povodeň, poučila se z minulých let

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česko čekají o víkendu extrémní srážky a silný vítr a na řadě míst tak již intenzivně probíhají přípravy na hrozící záplavy, včetně pražské zoologické zahrady, kterou velká voda zasáhla v minulosti již několikrát.

„Máme povodňový plán, jehož třiadvacátá aktualizace je teď v platnosti, a ten popisuje všechny postupy spojené s ohrožením zoo povodněmi, čili je tam i definováno kdy, při jakém průtoku Vltavou se zoo začíná evakuovat,“ vysvětlil pro redakci SZ Byznys ředitel zoo Miroslav Bobek.

Je podle něj důležité vyhnout se tomu, aby se zvířata evakuovala preventivně. Situace pro ně totiž představuje veliký zásah a může představovat například i zmaření chovatelského úsilí.

„Evakuace musí začít v ten pravý čas,“ dodává s tím, že zatím je taková situace ještě daleko a zvířata zůstávají stále na svých místech. Zoo se teď podle něj připravuje na to, aby případná evakuace proběhla co nejlépe.

„Kontroluje se vybavení, technika, organizuje se, kdo a kdy by byl na evakuaci nasazený. Teď jsme ve fázi příprav, stejně jako většina těch, kterých se to bude případně týkat. Zatím pořád nevíme jistě, jestli povodně opravdu budou takové, aby byla evakuace nutná,“ vysvětluje Bobek.

Plán si podle něj lze představit tak trochu jako kuchařku, podle které se krok za krokem postupuje. Je určeno, jaké objekty jsou ohroženy a pro každý objekt existuje tabulka, ve které je evakuace podrobně rozvržena.

„Je tam napsáno, kolik lidí tam potřebujete, aby zvířata pochytali, do čeho je dají, jak je odvezou, jestli u toho musí být kurátor, jestli u toho musí být veterinář a tak dále,“ popisuje Bobek.

Příklad plánu, jak by se evakuovali lemuři, uvedl ředitel na svém facebookovém profilu:

Číslo objektu: 12

Název objektu: Ubikace lemurů

Nutná přítomnost kurátora: Ne

Počet osob potřebných pro evakuaci: 2

Nutná přítomnost veterináře: Ne

Prostředky pro odchyt zvířat: Podběrák

Prostředky pro umístění zvířat: Přepravní boxy

Nutnost těžké techniky: Ne

Způsob přepravy: Automobil, elektromobil

Odhad doby potřebné k evakuaci: 45 minut

Kóty objektu: 184,25

Velké povodně zasáhly zoo v letech 1940, 2002 a naposledy v roce 2013, kdy už ale zoo na hrozbu byla připravenější. Voda tehdy natekla do spodní části areálu, kde podle Bobka vytvořila jakési „umyvadlo“, ale aktivně jím neprotékala. Škody tedy nebyly tak rozsáhlé. Zoo navíc postupovala podle povodňového plánu, jehož vyspělejší verzi má i nyní, a zvířecí obyvatele dolní části areálu evakuovala.

Do bezpečí se tak stěhovali nejdříve tapíři čabrakoví, velké želvy, sitatungy a některé druhy ptáků. K těm se posléze přidali také primáti z Opičích ostrovů, velké kočkovité šelmy, varani komodští nebo plameňáci. Do horní části zoo se přemístili také tučňáci a lachtani, včetně Melouna, syna slavného Gastona. Ten při povodních v roce 2002 tragicky zemřel vyčerpáním poté, co doplaval Vltavou a Labem až do Německa. Celkem tehdy přišlo o život 134 zvířat.

„Pokud jde o ztráty zvířat, tak byly v roce 2013 naprosto minimální. Třeba při chytání plameňáků si jeden zlomil nohu nebo zůstali nějací králíci z dětské zoo v norách, které si vyhrabali. Ale v zásadě to bylo absolutně nesrovnatelné s tím, co se odehrávalo v roce 2002,“ vzpomíná na tehdejší situaci ředitel.

Dolní část zoo tehdy obývaly také gorily nížinné, které chovatelé přesunuli do povodňové věže, kde velkou vodu přečkaly. Skupina goril se podle Bobka odstěhovala nahoru a problém by s ní již v případě povodní být neměl. Ze spodní části zahrady se odstěhovala také velká zvířata, jejichž evakuace je komplikovaná.

Největší změny po roce 2013 ale čekaly jednotlivé stavby, které poničila voda. Ty zoo v rámci nutné rekonstrukce upravilo tak, aby je případné další povodně poškodily co nejméně.

„Asi nejzřejmější příklad je izolace objektů. Ta už není z nasákavých materiálů, ale z takových, které prostě nenasáknou. Při rozvoji dolní části areálu se tedy zohledňuje i riziko povodní, byť tam je další rozvoj samozřejmě nutný,“ vysvětluje Bobek.