Článek
Sněmovna projednala ve druhém čtení rozpočet z pera ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), přitom exministryně Alena Schillerová (ANO) výkony svého předchůdce nešetřila. „Rozpočet je hrozivý, dostal výdaje na historickou výši, pokračuje trend zadlužování a hlavně tam není žádná tendence řešit strukturální deficit,“ prohlašovala exministryně. Příjmy ve výši 1928 miliard korun, výdaje 2223 miliard a schodek 295 miliard skutečně znamenají čtvrtou nejhorší bilanci českého rozpočtu. Tři rozpočty se schodkem přes 300 miliard ovšem paradoxně sestavila v uplynulých třech letech právě Schillerová.
Exministryně má pravdu v tom, že za potíže nemůže propad příjmů, ale „historická výše výdajů“. Daňové příjmy státního rozpočtu na rok 2023 se blíží čtvrtině hrubého domácího produktu Česka (HDP) – a to odpovídá podílu daní na HDP v roce 2019, tedy ještě v období, než se rozpočet dostal do vážných potíží. Výdaje ovšem rostly v pandemických a inflačních časech dramaticky, v první řadě pak útrata za zdravotnický a sociální systém.
Pokud se započte stomiliardová vládní dotace do cen energií pro domácnosti plánovaná na příští rok, zvýší se sociálně-zdravotní výdaje ve srovnání s rokem 2019 skoro o půl bilionu. To znamená i v časech rychlé inflace navýšení skoro o tři procenta HDP. Právě tím vznikl exministryní zmiňovaný „strukturální deficit“ 200-220 miliard.
Ministr Stanjura zatím přislíbil, že ho sníží o třetinu v rozpočtu na rok 2024. Na tiskové konferenci minulý týden uvedl, že bude škrtat především ve výdajích. Nevylučuje ani zvýšení daní, horní hranicí však bude částka, kterou současná vláda v jiných daňových položkách naopak odpustí. Teoreticky je proto možné, že se odvody zvýší o 16 miliard. Právě tuto částku ušetří podnikatelé díky tomu, že se od příštího roku zvýší limit obratu pro plátce DPH na dva miliony a že bude možné rychleji odepsat investice. „Plán úsporných opatření bude k dispozici do poloviny příštího roku,“ potvrdila na dotaz Seznam Zpráv ministrova mluvčí Michaela Lagronová.
