Článek
Inflační vlna nabývá na síle – a to nejhorší Čechy a jejich peněženky ještě čeká.
Podle statistiků činila listopadová míra inflace šest procent, což Česko zažívalo naposledy před 13 lety, kdy ceny vyšroubovaly daňové změny související s „Topolánkovým batohem“.
„Největší vliv na meziroční cenový růst měly ceny v dopravě. Ceny automobilů vzrostly o 7,4 procenta a pohonných hmot a olejů o 32,8 procenta. Například Natural 95 se v listopadu u čerpacích stanic prodával průměrně zhruba za 37 korun za litr, což byla nejvyšší hodnota od října 2012, tedy nejvíce za devět let,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Kromě drahých pohonných hmot, které ovlivňují ceny i nepřímo přes účty za dopravu, podražily také potraviny – meziročně o dvě procenta. Alkoholické nápoje a tabák pak podražily skoro o osm procent.
Cenovky se přepisovaly také u oblečení, meziročně ceny v tomto segmentu vyskočily o 12,4 procenta.
Jednou z obětí inflace budou úspory. „Lidé si v rámci pandemie utáhli opasky. Díky tomu narostly úspory domácností na rekordní úroveň. K povolení opasků však bohužel nedojde. Obří inflace postupně likviduje kupní sílu nashromážděných úspor,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Podle ekonomů mohla listopadová míra inflace hranici šesti procent i překročit. „Pokud by vláda nepřistoupila ke snížení sazby DPH na elektřinu a plyn, činila by inflace nikoli šest, ale rovnou sedm procent. Snížení sazby DPH totiž způsobuje zpomalení meziroční inflace právě o jeden procentní bod,“ popisuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda však schválila snížení DPH u energií pouze dočasně na měsíce listopad a prosinec. Je tedy otázkou, zda se nová vláda rozhodne ve snížení daně pokračovat i v následujících měsících. „Stále je tak možné, že v lednu dosáhne inflace tempa až desetiprocentního,“ dodává Kovanda.
Současný růst cen tak zdaleka nekončí. Podle guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka bychom se měli připravit na inflaci kolem sedmi procent – pak by mohly začít působit vyšší úrokové sazby, kterými se ČNB snaží část inflačních tlaků zchladit.
Česká národní banka úroky zvyšuje nejrychlejším tempem od roku 1997. Nyní se základní úroková sazba nachází na úrovni 2,75 %. Bankéři chtějí kromě inflace samotné srazit i inflační očekávání domácností a firem. Od základní úrokové sazby se odvíjí úročení komerčních úvěrů i financování státního dluhu. Lidem, kteří refinancují úvěry, se tak o tisícikoruny ročně prodraží hypotéky.
Část inflace je podle centrálních bankéřů „dovezena“ například vyššími cenami ropy nebo mezinárodní dopravy. Na tu je ČNB se svými opatřeními krátká.
Ale část inflačních tlaků pochází z Česka, jde například o uvolněnou rozpočtovou politiku nebo přehřátý trh práce, kvůli kterému firmy marně shánějí zaměstnance a musejí o ně bojovat navyšováním mezd.
Průměrná mzda v Česku v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,7 procenta na 37 499 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2 012 korun více než před rokem. Růst průměrné mzdy tak zatím inflaci předbíhá.
