Článek
Ministr Stanjura je optimista a věří, že i přes čerstvá a hrozivá čísla o aktuálním schodku nakonec dodrží mínusová čísla tak, jak si je vláda naplánovala. Jeho optimismus živí skutečnost, že značnou část výdajů tvořily v prvním čtvrtletí mimořádné položky.
Například o 37 miliard korun navíc proti loňsku poslal stát školám a sociálním ústavům v regionech. Přitom za větší částí navýšení se skrývají předčasné platby. Dalších 11 miliard dostaly v předsunutých zálohách vysoké školy a výzkumné ústavy. Skoro 31 miliard zaplatil stát navíc za energetické stropy (kapitola „transfery podnikatelům“), přitom dosud neinkasoval ani korunu z tzv. windfall tax pro velké firmy. Z této daně se přitom mají stropy financovat.
Zmíněné tři valorizace ve výši 80 miliard jsou do značné míry předfinancováním budoucích výdajů, proto lze předpokládat, že Ministerstvo financí v příštích měsících srovnatelnou částku ušetří.
Podobný argument neplatí v případě sociálních dávek a zvláště důchodů. Konkrétně náklady na penze vyrostly jen za tři měsíce meziročně o 29,7 miliardy. Stejným případem je státní dluh, který stál vládu za čtvrtletí osm miliard navíc.
Další útěchou ministra Stanjury může být fakt, že příjmy z obvyklých daní vyrostly za první čtvrtletí nominálně o 13,6 procenta, tedy opět nejrychlejším tempem v dějinách Česka. Přitom lze podle zkušeností z minulých let očekávat, že tempo 13–14 procent nezvolní ani v dalším průběhu roku a vládní příjmy za celý rok dosáhnou úrovně 1620 miliard. To je zhruba stejná částka, jakou ministr Stanjura plánuje v rozpočtu, ovšem před započtením windfall tax, na které chce vydělat 85 miliard. „Rozpočtu pomůžou také dividendy z loňských rekordních zisků ČEZ a evropské příjmy včetně Národního plánu obnovy,“ očekává správce státní pokladny.
Detailní pohled na březnovou bilanci ovšem ministerský optimismus zároveň zpochybňuje. Proti loňskému březnu zvýšila vláda své výdaje o 59 miliard korun. Vedle transferů do škol a výzkumných neziskových organizací, nákladů na cenový strop pro energie a sociální dávky se zvyšovaly i další položky, například investice, dotace zemědělcům, platy státních zaměstnanců. Pokud ovšem výdaje neklesnou v žádné z kapitol státního rozpočtu, pak těžko očekávat, že se schodek proti loňským 360 miliardám sníží.
„Celkový obrázek státního rozpočtu je tak nadále spíše pesimistický,“ potvrzuje analytik Raiffeisen Bank Vratislav Zámiš. Přesto úplně nevylučuje, že se deficit pod ohlášenou hranicí 295 miliard udržet podaří.
