Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Trumpova administrativa přišla s návrhem opatření, které by vyžadovalo milionové poplatky po lodích vyrobených v Číně a kotvících v amerických přístavech. Bílý dům tím chce omezit dominantní postavení Číny v oblasti stavby lodí a logistiky.
Podle odborníků by zavedení narušilo globální obchod a bylo pro americkou ekonomiku zničující, jak píše agentura Bloomberg. Ceny amerického zboží by na mezinárodní úrovni v důsledku toho výrazně vzrostly.
S návrhem přišel Úřad obchodního zmocněnce USA (USTR), podle nějž Čína vyrábí více než polovinu světových nákladních lodí podle tonáže, přičemž v roce 1999 to bylo pouze pět procent. Dalšími loďařskými velmocemi jsou Japonsko a Jižní Korea.
Americké loděnice loni postavily pouze jednu setinu procenta lodí. Šetření USTR začalo loni za Bidenovy vlády na žádost pěti velkých odborových svazů. Výsledná zpráva, která byla předložena jen několik dní před Trumpovou lednovou inaugurací, konstatovala, že se Čína zaměřila na globální námořní sektor, aby mu dominovala. USTR se teď snaží americký průmysl stavby obchodních lodí oživit.
„Dominantní postavení Číny jí dává tržní sílu nad globálními dodávkami, cenami a přístupem,“ uvedl USTR při představení návrhu 21. února. Společnost China State Shipbuilding Corp., která má největší objem zakázek ze všech loďařských skupin na světě, tehdy toto konstatování označila za porušení pravidel Světové obchodní organizace.
Firmy by byly penalizovány podle vzorce založeného na stávajícím podílu lodí vyrobených v Číně v jejich flotile a dalších objednaných lodí. Podle společnosti Clarksons Research Services, která patří k renomovaným poradenským společnostem světových rejdařství, by některé lodě mohly být zatíženy poplatky ve výši až 3,5 milionu dolarů, tedy skoro 80 milionů korun za návštěvu přístavu.
Jedním z požadavků také je, aby se v nadcházejících letech část amerických výrobků, včetně zemědělských, chemických, energetických a spotřebních, přepravovala na lodích postavených ve Spojených státech a pod jejich vlajkou. Mnoho dopravců a provozovatelů však tvrdí, že by trvalo desítky let, než by americké loděnice uspokojily požadavky na kapacitu, a že již nyní je nedostatek amerických námořníků. Poplatky by zároveň potrestaly dopravce za investice, které již vložili do lodí postavených v Číně.
Z kontejnerových lodí, které v loňském roce navštívily USA, by podle navrhovaných pravidel platilo 83 procent z nich. Podle Clarksons Research Services by tyto poplatky mohly teoreticky přinést do americké pokladny 40 až 52 miliard dolarů, tedy 920 miliard až 1,2 bilionu korun.
Tento návrh je hlavním tématem dvoudenního slyšení USTR ve Washingtonu, které začalo v pondělí 24. března. Účastní se ho zástupci celého dodavatelského řetězce. Desítky podnikatelů a obchodních skupin na něm probírají, jak by návrhy narušily globální obchod. A mnozí podotýkají, že by to bylo horší než cla, kterými prezident Donald Trump pravidelně vyhrožuje.
„Vnímají to jako větší hrozbu než cla, protože to bude mít dopad na dodavatelský řetězec,“ řekl Jonathan Gold, viceprezident pro dodavatelské řetězce a celní politiku v americké Národní maloobchodní federaci. „Dopravci prohlásili, že nejenže přenesou náklady na další článek, ale že se stáhnou z určitých tras, takže menší přístavy, Oakland, možná Charleston, Delaware, Filadelfie. Ty všechny tím utrpí.“
Majitelé podniků a představitelé průmyslu v dopisech adresovaných USTR a v rozhovorech pro agenturu Bloomberg uvedli, že návrhy nedávají smysl, pokud je cílem oživit domácí loďařský průmysl, a že by mohly mít pro ekonomiku Spojených států zničující důsledky. Tvrdí, že by to příliš zdražilo americké zboží na mezinárodním trhu, odklonilo obchod z regionálních center USA do Kanady a Mexika, zahltilo hlavní americké přístavy a způsobilo zvýšení globálních sazeb za nákladní dopravu a domácí inflaci.
„Kdybyste chtěli vzít na obchod kladivo, udělali byste to takto. Vezmete to všechno dohromady – je to jako apokalypsa pro obchod,“ okomentoval situaci veterán námořní dopravy John McCown.
Mnoho komentátorů vyjádřilo podporu omezení námořní síly Číny a zároveň vyzvalo USTR, aby svůj přístup přehodnotil. „Nekalé výrobní praktiky Číny znemožnily americkým stavitelům lodí konkurovat za rovných podmínek,“ uvedl prezident Aliance pro americkou výrobu Scott Paul. „Pokud budou tato nápravná opatření plně provedena, pomohou obnovit americkou ekonomickou bezpečnost, zatlačit na nekalé obchodní praktiky Číny a oživit stavbu lodí v Americe,“ dodal.
Obnovení amerického loďařského průmyslu by posílilo vliv USA na moři a tento cíl tedy zapadá do Trumpova úsilí o návrat do vrcholných časů americké výroby. Ve Washingtonu se nyní námořní sektor považuje za základní pilíř národní bezpečnosti.
Projednávaný návrh zákona má řešit už zmiňovaný nedostatek námořníků pomocí rozšířených vzdělávacích programů a daňových pobídek pro společnosti, které chtějí investovat do stavby lodí v USA. Návrh má zároveň společné rysy s návrhem exekutivního příkazu, podle něhož by příjmy z cel nebo daní měly být převedeny do fondu na podporu domácího loďařského průmyslu.
Návrh dokumentu „Make Shipbuilding Great Again“ také naznačuje, že USA budou tlačit na ostatní země, aby čelily čínské námořní dominanci, jinak na ně dopadnou odvetná opatření USA. Bílý dům se k návrhu zatím nevyjádřil.
„Bude to nesmírně ekonomicky škodlivé. Nebude to řešit základní problém zvýšení kapacity amerického loďařského průmyslu,“ řekl ekonomický ředitel Centra pro strategická a mezinárodní studia Philip Luck. „Pokud jde čistě o bezpečnostní hledisko, měli bychom motivovat investice od našich spojenců, jako jsou Jižní Korea, Japonsko a Finsko, kteří jsou ve stavění lodí velmi dobří,“ dodal.
Zatím nic nevíme, říká český expert
Chaos v odvětví námořní dopravy, který se váže ke kontrole Číny ze strany Washingtonu se projevil již poté, co americké ministerstvo obrany v lednu zařadilo největší čínskou lodní společnost Cosco Shipping Holdings na černou listinu kvůli údajným vazbám na Lidovou osvobozeneckou armádu. Pozastavení však bylo po několika dnech zrušeno, když se ukázalo, že černá listina nebude mít na nájemce lodí finanční ani právní dopad.
Pokud USTR provede svůj návrh tak, jak je napsán, mohlo by dle slov vedoucích pracovníků a makléřů v lodní dopravě dojít k postupnému rozdělení trhu, na kterém se s loděmi vyrobenými v Číně bude zacházet jinak, než s těmi vyrobenými jinde. Podle nich se zájemci již začínají vyhýbat pronájmu tankerů vyrobených v Číně pro dlouhodobé zakázky, protože očekávají, že plavidla budou muset v budoucnu zajíždět do amerických přístavů, což je vystaví poplatkům.
Loděnice v Jižní Koreji a Japonsku však již mají téměř vyčerpanou kapacitu a další volná místa pro objednávky nových lodí jsou k dispozici až kolem roku 2028, jak uvedli lodní makléři. Výsledek rozhodnutí USTR se očekává v příštích týdnech.
„Od kolegů z USA víme, že se v současnosti zatím neimplementují žádné příplatky pro čínské lodě, které připlouvají do přístavů. Projednává se to, ale kdyby tarify plánovali v následujících dnech zavést, všichni by to už věděli. V současnosti žádné tarify veřejně oznámené nejsou a neimplementují se do nákupních cen. To bychom určitě věděli minimálně se čtrnáctidenním předstihem,“ řekl SZ Byznys šéf námořní a letecké dopravy v logistické společnosti Geis David Knobloch.
„Američany teď hlavně zajímají tarify, které by měly přicházet v platnost, a to navýšení o 10 procent na zboží z Číny, 25 procent z Mexika a z Kanady. Mluví se také o Evropské unii, ale všechny zatím nejsou stoprocentně implikované,“ uzavřel.
