Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Představitelé speciálního výboru Sněmovny reprezentantů USA pro Čínu se tento týden obrátili na ministryni financí Janet Yellenovou a žádali, aby Washington více kontroloval hongkongský finanční sektor. Ten je přitom obecně považován za pilíř ekonomiky, je domovem mnoha velkých amerických bank a tvoří více než pětinu hrubého domácího produktu tohoto čínského území.
Hongkong se stal „světovým lídrem“ v nezákonných praktikách, uvedla komise, včetně vývozu kontrolovaných západních technologií do Ruska, vytváření krycích společností pro nákup íránské ropy a řízení „lodí duchů“, které se podílejí na nezákonném obchodu se Severní Koreou.
Od roku 2020, kdy Peking na město uvalil zákon o národní bezpečnosti, se „Hongkong změnil z důvěryhodného globálního finančního centra na kritického hráče v prohlubující se autoritářské ose Čínské lidové republiky, Íránu, Ruska a Severní Koreje“, cituje CNN zákonodárce.
„Nyní se musíme ptát, zda je dlouhodobá politika USA vůči Hongkongu, zejména vůči jeho finančnímu a bankovnímu sektoru, vhodná,“ dodali.
V roce 2020 tehdejší prezident Donald Trump zrušil zvláštní zacházení, kterému se Hongkong dlouho těšil, aby potrestal Peking za to, že na toto kdysi demokratické město uvalil zákon o národní bezpečnosti. Příkaz fakticky ukončil oddělené celní zacházení města od pevninské Číny tím, že pozastavil platnost zákona z roku 1992, který Hongkongu přiznává zvláštní hospodářský status.
Od té doby byly desítky hongkongských společností postiženy americkými sankcemi za to, že se vyhýbaly rozsáhlým opatřením uvaleným na Rusko za invazi na Ukrajinu, včetně dodávek kritického zboží dvojího užití, jako jsou polovodiče.
Hongkongští představitelé již dříve uvedli, že město nemá žádnou povinnost provádět jednostranné sankce uvalené jinými zeměmi – mimo jiné když v říjnu 2022 ve městě zakotvila megajachta spojená s ruským oligarchou, na kterého USA, Evropská unie a Spojené království uvalily sankce.
Výbor ve svém dopise citoval letos zveřejněný výzkum, podle něhož téměř 40 % zboží odeslaného z Hongkongu do Ruska v období od srpna do prosince 2023 tvořilo vysoce prioritní zboží, které pravděpodobně pohání výrobu vojenského zboží v Moskvě, jako jsou rakety a letadla.
Zákonodárci požádali ministerstvo financí, aby výbor informovalo o „současném stavu amerických bankovních vztahů s hongkongskými bankami, o tom, jak se naše politika změnila s ohledem na změny v postavení a postoji Hongkongu, a o opatřeních, která ministerstvo financí plánuje zavést k řešení těchto rizik“.
Dopis podepsaný republikánským poslancem Johnem Moolenaarem, který výboru předsedá, a poslancem Radžou Krishnamoorthim, nejvýznamnějším demokratem ve výboru, zdůrazňuje rostoucí pozornost věnovanou Hongkongu v rámci velmocenského soupeření mezi USA a Čínou.
Přichází také v době, kdy se do Bílého domu vrací Trump s kabinetem plným jestřábů vůči Číně, včetně Marca Rubia, který byl jmenován ministrem zahraničí.
Právě Rubio, ostrý kritik represí Pekingu vůči Hongkongu, podle CNN prosadil zákon, který sankcionoval čínské a hongkongské představitele za údajné porušování lidských práv ve městě. Navrhl také zákon, který by umožnil ministru zahraničí odebrat osvědčení hongkongským hospodářským a obchodním úřadům v USA.
Isaac Stone Fish, generální ředitel společnosti Strategy Risks, která se zabývá obchodním zpravodajstvím a zaměřuje se na Čínu, uvedl, že i když Yellenová odmítne na základě dopisu jednat, očekává se, že Bessent – který v nedávném rozhovoru označil Peking za „despotický režim“ – zaujme k Číně ještě tvrdší přístup.
„Ve skutečnosti to vypadá, že bude nejjestřábějším ministrem financí od 70. let minulého století. To má obrovské důsledky pro americké podniky s velkou expozicí vůči Hongkongu,“ řekl Fish.
„Je smutné, že myšlenka autonomie Hongkongu vůči Číně je nyní fraškou… Americké společnosti musí pochopit, že jejich hongkongské operace budou pravděpodobně pod zvýšenou kontrolou.“
