Článek
Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub uvedl, že debata o možném začátku snižování úrokových sazeb se oddaluje na konec letošního roku. V tu dobu by totiž mělo být jasnější, zda jsou inflační očekávání podniků ukotvená, či nikoliv.
„I proto jsme měli sazby zvyšovat už dříve, abychom inflační očekávání snížili,“ uvedl Holub ve středečním pořadu Fresh z dílny Patria Finance. Podle něj se tuzemská ekonomika už částečně ocitla ve mzdově-inflační spirále.
„Značným rizikem je růst mezd o deset procent v soukromém sektoru. I když se mzdy reálně snižují, jejich nominální růst zvyšuje náklady firem, které se mohou promítnout do růstu cen a dál roztáčet inflační spirálu. Naším úkolem je takovému vývoji zabránit,“ řekl jeden z nejvýraznějších jestřábů bankovní rady.
Podle něj má být přitom zabránění roztočení spirály za aktuálních podmínek dvouciferné inflace prioritou před případnými negativními dopady zvýšení úrokových sazeb. Holub se také krátce zmínil o navrhovaném konsolidačním balíčku vládou.
„Vnímám ho jako spíše protiinflační, tedy kromě zvýšení přímých daní, což je faktor prohlubující inflaci,“ řekl.
Člen bankovní rady také hovořil o vlivu silného kurzu koruny vůči euru, který zastává svoji roli v utahování měnové politiky.
„Koruna nám v boji s inflací pomáhá, dlouhodobě bychom ale korunu jako primární nástroj měnové politiky používat neměli. Tím hlavním nástrojem by měly být úrokové sazby,“ řekl také Holub, podle nějž v situaci, kdy inflace začíná klesat, je sice kurz koruny důležitý, ale centrální banka by neměla aktivně korunu posilovat.
Holub společně s další radní Karinou Kubelkovou na květnovém zasedání ČNB navrhli zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu. Poté se vyslovili pro kompromisní růst sazeb o 0,25 procentního bodu, který podpořil i další člen rady Jan Procházka.
Většina bankovní rady však hlasovala pro zachování současné úrovně sazeb. Hlavní sazba centrální banky tak zůstává na úrovni sedmi procent.
