Článek
Česká národní banka na svém posledním zasedání v minulém týdnu ponechala podle očekávání úrokové sazby beze změny, překvapivý byl však těsný poměr hlasů. Stabilitu úrokových sazeb podpořili pouze čtyři centrální bankéři, zatímco zbylí tři hlasovali pro zvýšení o čtvrt procentního bodu.
Radní Tomáš Holub pro navýšení sazby hlasoval opakovaně již na předchozích zasedáních, nově ho však podpořili Karina Kubelková s Janem Procházkou, jak vyplývá z pátečního zveřejněného zápisu ČNB.
Konkrétně Kubelková s Holubem se v prvním kole hlasování přikláněli k posunu sazeb rovnou o půl procentního bodu, aby posléze částečně ustoupili ze svých požadavků s cílem dosáhnout kompromisu, což se však nakonec nepodařilo.
Jako důvody pro razantnější navýšení uvedli rizika vzniku mzdově-inflační spirály, odolný trh práce a také pouze mírné ochlazení tuzemské ekonomiky. Podle nich zejména tyto faktory komplikují návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli centrální banky. I proto se členové bankovní rady na jednání shodli, že snižování úrokových sazeb není zatím na obzoru.
Zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu by bylo podle členů bankovní rady, kteří pro něj hlasovali, spíše jen signalizační. S ohledem na proinflační rizika by však podle nich svůj význam mělo.
Holubice dále v převaze
Dva ze členů, kteří možnost vyšších sazeb v minulosti zmiňovali - Jan Frait a Eva Zamrazilová – nakonec i pro tentokrát zůstali v táboře holubic. Převážení směrem k dalšímu utažení měnových podmínek však možná chyběl opravdu jen kousek.
Pro zachování sazeb kromě Fraita a Zamrazilové hlasovali guvernér Aleš Michl a Jan Kubíček.
Jestřábi a holubice
Holubice – Centrální bankéři preferující hospodářský růst před nízkou inflací. Většinou se užívá ve spojení s měnovou politikou. Měnové holubice mají tendenci prosazovat nižší úrokové sazby.
Jestřábi – Centrální bankéři preferující nízkou inflaci před hospodářským růstem. V praxi měnové politiky to zpravidla znamená, že měnoví jestřábi mají tendenci prosazovat vyšší úrokové sazby.
Ze zápisu také plyne, že radní vidí v ekonomice určitá rizika. Například podle viceguvernéra Fraita pesimistická nálada končí, trh práce je přehřátý, podnikové zisky jsou silné a úpadky se téměř nekonají, což podle něj může dále přiživovat inflaci.
Radní Holub upozornil, že i když se mzdy snižují v reálném vyjádření, tedy očištěném o inflaci, jejich nominální růst kolem 10 procent zvyšuje náklady firem, které se mohou promítnout do růstu cen a dál roztáčet inflační spirálu.
Členové bankovní rady na jednání probírali také dopady fiskální politiky na další vývoj inflace.
Viceguvernérka Zamrazilová podotkla, že fiskální konsolidace je nutnou podmínkou pro dlouhodobé plnění inflačního cíle. Procházka však uvedl, že se při rozhodování o sazbách nelze příliš ohlížet na vládní konsolidační plány, protože dlouho potrvá, než budou uvedeny do praxe a projeví se v reálné ekonomice.
Kubelková také upozornila na proinflační rizika ve fiskální politice kvůli dopadům kompenzací za vysoké ceny energií a možnému zrušení nižší valorizace důchodů Ústavním soudem.
Pro radního Holuba představuje připravovaná fiskální konsolidace jediný hmatatelný protiinflační faktor základního scénáře prognózy ČNB, a to pouze tehdy, neproběhne-li velká část konsolidace skrze zvýšení nepřímých daní. Holub se obává, že zvýšení nepřímých daní v současném inflačním prostředí může vést k nadměrnému nárůstu cen. Tuto obavu sdílí i Zamrazilová.
Analytici Komerční banky nadále očekávají, že úrokové sazby ČNB zůstanou na současné úrovni do letošního září, kdy by mohlo dojít k jejich prvnímu poklesu.
„Čtveřice centrálních bankéřů hlasujících na posledním zasedání pro stabilitu úrokových sazeb se zdá být nezlomná. Stále navíc není jisté, zda těsný poměr hlasů opravdu odráží současnou názorovou rozpolcenost bankovní rady, či zda se pouze nejedná o jestřábí signál pro finanční trhy. Poslední data o pokračujícím utlumeném vývoji poptávky v prvním letošním čtvrtletí a dubnový pokles jádrové inflace hrají také spíše do karet zastáncům stability úrokových sazeb,“ shrnul analytik KB Martin Gürtler.