Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jihokorejští poslanci se zabývali vítěznou nabídkou na stavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech za zhruba 400 miliard korun. Zástupci společnosti Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP), která je z více než poloviny vlastněná korejskou rozvojovou bankou a tamní vládou, jim museli vysvětlovat údajné nedostatky, které podle zákonodárců český jaderný projekt má.
Grilování v Národním shromáždění Jižní Koreje proběhlo minulý týden. Společnost kritizovala především opoziční Demokratická strana společně, naopak vládní Strana občanské síly se postavila za KHNP. Podobné politické střety jsou však podle oslovených koreanistů v Národním shromáždění Jižní Koreje běžné.
Skupina ČEZ, která je investorem do chystaných jaderných bloků, situaci sleduje. „Jednáme s KHNP. Předpokládali jsme, že až bude vybrán jeden preferovaný dodavatel, tak připomínky různých neúspěšných stran, nebo politických stran vždycky byly a budou, ale naše úloha je se s tím vyrovnat,“ uvedl mluvčí Skupiny ČEZ Ladislav Kříž.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) politickou situaci v Jižní Koreji nechce komentovat. „Negativní dopad nepředpokládáme. KHNP provozuje jaderné bloky v Koreji a staví či plánuje výstavbu mnoha dalších bloků doma i v zahraničí,“ říká mluvčí resortu Petra Milcová.
Spor o jádro v Jižní Koreji
Spor o jadernou energetiku a její budoucnost je jedním z témat i v Jižní Koreji. Zatímco vládní Strana občanské síly současného prezidenta Jun Sok-jola se snaží jádro oživit, aktuálně opoziční Demokratická strana je považovaná za protijadernou.
„Těžko říct, jestli ještě doznívá protijaderná nálada, nebo jde o útok na vládní stranu,“ říká koreanista Tomáš Horák z Ústavu asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Demokratická strana společně má v současném parlamentu většinu a její členové jsou stoupenci minulého prezidenta Mun Če-ina. „Byl to levicový populista, který v roce 2017 rozhodl o tom, že se zastaví vývoj jádra a postupně se v Jižní Koreji odstaví všechny jaderné elektrárny,“ říká koreanista Petr Bláha. To prezident Jun z politické strany Občanská síla změnil krátce po nástupu do funkce v roce 2022.
Demokratická strana společně je v opozici vůči prezidentovi Jun Sok-jolovi. Vztahy obou táborů jsou vyhrocené a tamní politika je poměrně konfrontační, jak ostatně rozebírání situace KHNP ukázalo.
„Je možné, že je to jen v rétorické rovině a opozice se snaží napadat úspěchy vládní strany. Ale nedokážu si představit, že by šli proti ekonomickým zájmům Koreje,“ hodnotí Horák. Zároveň upozorňuje, že je tamní byznys daleko více provázán s politikou.
Podle Bláhy jde o běžný politický střet. „Útoky opozice jsou přes generálního ředitele KHNP směřované hlavně na vládu a prezidenta, po jehož impeachmentu někteří levicoví poslanci hodně hlasitě volají,“ říká Bláha. Podle něj by kvůli kritice politiků Česko nemělo mít o jaderný projekt obavy.
„Jsou to spíš fráze. Tvrzení poslance Čonga z Demokratické strany společně, která uvedl během jednání parlamentního výboru pro průmysl, obchod, zdroje a malé a střední podniky ve městě Nadžu, na mě nepůsobila nijak přesvědčivě, ale spíš na způsob rčení: Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde,“ dodává Bláha.
Jedním z témat parlamentní rozepře byl spor s americkou společností Westinghouse o patentová práva k reaktoru APR-1000. Američané totiž tvrdí, že korejská firma používá americkou technologii a bez souhlasu vlády Spojených států by ji neměla do Česka ani jinam vyvážet.
Podle korejského deníku Kyunghyang Shinmun při kontrole výboru pro průmysl, obchod, energetiku a malé a střední podniky Národního shromáždění v sídle firmy KEPCO, která je mateřskou společností KHNP, si poslanec Demokratické strany společně Kim Han-gyu stěžoval na nedostatečná jednání mezi tamní vládou a KHNP.
Padla také otázka, zda KHNP technologii reaktoru zcela vlastní, aby ji mohl nezávisle komerčně vyvážet i bez potřeby souhlasu americké vlády a společnosti Westinghouse.
„Jsme napojeni na Westinghouse jako na zdrojovou technologii,“ odpověděl prezident KHNP Hwang Joo-ho. Zda to znamená, že vývozu nic nebrání, ale není jasné. Nicméně z kroků americké strany a probíhajícího soudního sporu je zřejmé, že si to ve Westinghouse nemyslí.
Podle opozičního poslance měla KHNP jednat se společností Westinghouse ještě před tím, než byl oznámen preferovaný uchazeč do Dukovan a měla by pokračovat v procesu oznámení o vývozu technologie ministerstvu energetiky.
„Souhlasím s tím, že by bylo lepší, kdybychom vztah s Westinghouse vyřešili jednáním nebo něčím podobným ještě před zadáním zakázky,“ řekl Hwang a dodal: „Pokusíme se to udělat tímto způsobem (vyjednávat a získat souhlas).“
S odkazem na soudní proces se pak KHNP už nechtěla dále vyjadřovat.
Vydělá Korea dost?
V parlamentu se také řešila částka, kterou KHNP zaplatila Westinghouse při stavbě jaderné elektrárny Barakah ve Spojených arabských emirátech. Opoziční poslanec Kim Sung-hwan vypočítával, jak si Korea a USA rozdělily zisky ze stavby první jaderky v arabském světě, a dospěl k závěru, že americká strana byla ve výhodě.
Národní shromáždění také zkoumalo ekonomickou výhodnost vítězství v tendru na Dukovany. Stavba dvou reaktorů by měla vyjít na 400 miliard Kč. Podle korejských poslanců se však kvůli účasti českých firem na projektu a licenčním poplatkům pro USA za využití jaderné technologie zisky výrazně sníží, uvedl list Hankyoreh.
Pro připomenutí, Korejci přislíbili zapojení českého průmyslu minimálně z 60 procent, což požadovala tuzemská vláda. „Pokud odečtete 60 procent české lokalizační sazby a 10 procent licenčního poplatku pro Westinghouse, nejde o ‚rozmach‘, ale spíš o ‚propad‘,“ dodal poslanec. Poslanci korejské opozice dokonce napadali českou zakázku s tím, že může jít o nehospodárný „podvod na veřejnosti“. KHNP takové názory ale odmítla.
„V uplynulých 50 letech společnost KHNP stavěla jaderné elektrárny a díky nashromážděným technologiím disponuje prvotřídními konstrukčními schopnostmi, které nám umožňují stavět reaktory včas a v rámci rozpočtu,“ uvedla KHNP pro SZ Byznys.
„Společnost KHNP prokázala své stavební schopnosti zejména tím, že včas a v rámci rozpočtu dokončila jaderný projekt Barakah. Na základě toho společnost KHNP navrhla prostřednictvím naší nabídky rozpočet a harmonogram výstavby, které jsou rozumné a proveditelné, a jsme přesvědčeni, že projekt nové výstavby v Dukovanech úspěšně dokončíme,“ dodala KHNP.
KHNP vyšla z tendru na Dukovany jako vítězná firma mimo jiné proto, že nabídla výhodnější cenu než konkurenční EDF. Korejská nabídka byla podle premiéra Petra Fialy (ODS) výhodnější ve všech aspektech. Korejský parlament má však podle serveru Etnews ohledně nižší ceny pochybnosti.
Další opoziční poslanec Kim Sung-hwan se bál o ekonomickou životaschopnost vývozu jaderné technologie jako celku – už nešlo jen o Barakah nebo Dukovany.
„V zakázce na jadernou elektrárnu Barakah ve Spojených arabských emirátech, která byla o 30 procent nižší než u konkurence, se objevila polemika ohledně ‚dumpingu‘ a bylo poukázáno na to, že náklady na ‚licenční poplatky‘ placené společnosti Westinghouse a kompenzace za zpoždění komerčního provozu nejsou ekonomické,“ uvedl zástupce opozice.
KHNP to ale odmítá. „Dumping se týká nezákonných obchodních praktik a my se domníváme, že se to na náš případ nevztahuje,“ uvedl šéf KHNP Hwang Joo-ho.
Dohady o dumpingu debatu vyostřily. Poslanec vládní Strany občanské síly konstatoval, že podobná vyjádření snižují úspěšnost korejského jaderného exportu. „I když jste v opozici, není správné znevažovat národní projekt tím, že ho označíte za ‚podvod na veřejnosti‘,“ poznamenal vládní poslanec Park Seong-min.
Korejský ministr obchodu, průmyslu a energetiky Ahn Duk-geun na tiskové konferenci po slyšení v parlamentu řekl: „Nevím, proč existuje podezření z dumpingových zakázek, když odhadované náklady na projekt v České republice jsou ve srovnání s náklady na projekt jaderné elektrárny Barakah poměrně drahé. Je to stejné, jako kdybyste tvrdili, že vývoz velkých průmyslových podniků, jako jsou Samsung a LG, je dumpingový.“
Elektrárna Barakah byla dokončena v roce 2020 a podle odborníků je otázkou, do jaké míry je srovnání tehdejších cen s českým projektem relevantní.
Češi si o peníze neřekli, tvrdí KHNP
Poslanci měli rovněž obavy o financování reaktorů. Česká vláda má zatím notifikaci u Evropské komise na jeden blok, financování druhého bloku je zatím nejasné. Podle mluvčí Ministerstva financí Gabriely Krušinové má pracovní skupina, která se financováním jaderné elektrárny Dukovany zabývá, předložit vládě plán financování do konce letošního roku. Podle MPO bude následně zahájena notifikace veřejné podpory pro druhý dukovanský blok.
„Je pravděpodobné, že Jižní Korea poskytne dlouhodobé a nízkoúročené financování výstavby zbývajících tří bloků české jaderné elektrárny, po odečtení prvního bloku financovaného Českou republikou,“ uvedl poslanec Demokratické strany společně Chung Jin-wook.
Šéf KHNP však spekuloval, že šestý blok Dukovan bude pravděpodobně financován také českou vládou. „Ptali jsme se, zda budou potřebovat finanční podporu pro šestý blok, ale řekli, že to není nutné,“ uvedl. „U velkých projektů, jako jsou mezinárodní nabídky v oblasti jaderné energetiky, je běžnou praxí, že se s sebou vezme financování, a pokud se objeví zájem a zisk, je obvyklé investovat,“ dodal prezident KHNP.
Prezident KHNP také potvrdil, že česká strana nepožádala o finanční podporu, a podle serveru Sisa popřel jakékoli přísliby dlouhodobých nízkoúročených půjček.
„KHNP předložila spolu s nabídkou nezávazný dopis o záměru, v němž uvádí, že pokud si česká strana přeje, abychom nabídli finanční podporu, jsme ochotni ji zvážit,“ uvedla společnost KHNP pro SZ Byznys.
Jak je na tom KEPCO?
Národní shromáždění řešilo také finanční situaci mateřské společnosti KEPCO, která je největší elektrárenskou společností v Jižní Koreji a zodpovídá za výrobu, přenos a distribuci elektřiny a rozvoj energetických projektů včetně jaderných.
Její dluh přesahuje 200 bilionů wonů (3,38 bilionu Kč), přičemž poměr dluhu k vlastnímu kapitálu je více než 500 procent. Výbor pro průmysl, obchod, energetiku a malé a střední podniky Národního shromáždění doporučil opatření k obnovení finanční stability společnosti.
Její dceřiná společnost KHNP tvrdí, že se jí finanční problémy matky KEPCO netýkají. „Společnost KEPCO je sice mateřskou společností KHNP, ale v souladu se zákonem o řízení veřejných institucí (Act on the Management of Public Institutions) má KHNP zaručeno samostatné fungování. Navíc vzhledem k úvěrovým ratingům KHNP na úrovni S&P AA a Moody’s Aa2 je usuzováno, že tento fakt nebude mít na český projekt žádný dopad,“ ubezpečuje firma.
Česká vláda letos v červenci oznámila KHNP jako preferovaného uchazeče o stavbu dvou jaderných bloků v jaderné elektrárně Dukovany s možností stavět i další dva v Temelíně. Rozhodnutí od té doby napadají neúspěšní uchazeči, tedy francouzská Électricité de France a Westinghouse, u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Westinghouse navíc prohlašuje, že kvůli porušení duševního vlastnictví a potřeby souhlasu vlády USA k vývozu reaktoru nesmí v Česku KHNP stavět.
