Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jako krok správným směrem vidí farmáři poslední počin Ministerstva zemědělství – schválení „antibyrokratického balíčku“ v rámci novely veterinárního zákona. Norma prošla minulý týden třetím čtením a přináší 35 opatření, které zemědělcům usnadní život. Od administrativy uleví hlavně menším farmám, které jsou na tom hůř, protože kancelářskou agendu často vyřizuje ten, kdo musí být na poli.
Co přinese balíček? Ubude papírové administrativy u převozu zvířat (o veterinární osvědčení se bude žádat elektronicky), zmírňují se požadavky na vyšetření masa u domácích prasat, umožní se domácí porážky a ulehčí se od povinností spojených s evidencí hnojiv a pohotovostních plánů.
„Naším cílem je, aby zemědělci mohli věnovat více času své hlavní činnosti, a tou je péče o krajinu a produkce kvalitních potravin. Snižování administrativní zátěže je klíčovým krokem k podpoře udržitelného rozvoje venkova,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) k balíčku.
Snazší má být vedení záznamů o přípravcích na ochranu rostlin. Farmám pod 200 hektarů odpadne povinnost vést záznamy o hnojivech v elektronické podobě. Evidovat výnosy už nebude nutné u trvalých travních porostů, sadů a vinic. Bariéry se odstraní také v povinném hlášení výnosů plodin a v rámci podpory krajinných prvků u ekologických zemědělců.
„Myslím, že nejkřiklavější byrokratické překážky se podchytily. Opatření se týkají především menších farem, míra jejich ohrožení je totiž vyšší,“ hodnotí Jan Stehlík, místopředseda Asociace soukromého zemědělství.
Co přinese balíček? Ubude papírové administrativy u převozu zvířat (o veterinární osvědčení se bude žádat elektronicky), zmírňují se požadavky na vyšetření masa u domácích prasat, umožní se domácí porážky a ulehčí se od povinností spojených s evidencí hnojiv a pohotovostních plánů.
„Není to game changer“
Podle Tomáše Sojky, agronoma společnosti Rolana ze skupiny JTZE, má balíček slabinu v tom, že tolik neřeší přebujelou byrokracii v oblasti rostlinné výroby. „Vždy vítáme snahu o snížení byrokracie, na druhou stranu za čtyři roky vlády je to velké zklamání, změny jsou kosmetické a není tam nic zásadního, co nám ubere práci,“ řekl pro SZ Byznys.
„Snižují se opatření pro malé chovatele a zemědělce, což je pozitivní. Pozitivní je také digitalizace, ale rozhodně to není ‚game changer‘,“ dodal.
Z pohledu rostlinné výroby se například podle něj sice ruší povinnost posílat evidenci hnojení, jenže to není ta hlavní překážka. „To už máme hotové na tři kliknutí, mnohem víc práce je s vytvářením evidence,“ řekl.
Hodně povinností podle něj přibylo s novou Společnou zemědělskou politikou, kterou řada velkých podniků proklíná kvůli přesměrování dotací od velkých k menším farmám. Nové programové období platí od roku 2023 do roku 2027.
„Třeba výpočet bilance organické hmoty je excelové cvičení, poměrně složité na vyplnění, které ale nemá reálný dopad na způsob hospodaření, přitom zde zvlášť deklarujete veškeré hnojení, výnosy, management z hlediska agrotechniky, odvoz slámy apod.“ popsal.
Sadě opatření, které jsou největší brzdou bující byrokracie, představené současnou vládou, navíc vytkl zacílení na malé farmy.
„I zde je tendence dělit skupiny zemědělců dle velikosti. Není například jasné, proč se povinnost elektronické evidence hnojení ruší u podniků do 200 hektarů. Proč to není 50 ha nebo naopak 1000 ha?“ ptá se.
Výborný považuje za správné, že menší farmáři nemají tolik administrativních povinností. „Úlevy pro velké holdingy neplatí. Evidenci bez pardonu vést prostě musí, protože je tam výrazně větší nebezpečí nějakých havárií než u menších,“ popsal pro SZ Byznys.
Dva úřady kontrolují totéž
Také Agrární komora ČR ocenila snahu ministerstva osekávat byrokracii. Prezident Jan Doležal si však myslí, že některé administrativní komplikace vznikly kvůli zbytečným chybám v legislativě. „Pokud by v legislativě nebyly chyby, nebyl by potřeba žádný antibyrokratický balíček,“ tvrdí.
Také on schválené změny považuje spíš za kosmetické. „Vnímáme ho spíše jako líbivé gesto vůči veřejnosti před parlamentními volbami s minimálním dopadem na byrokratickou zátěž zemědělců,“ uvedl.
Zemědělci, s nimiž zásahy komora konzultovala, spíš očekávali, že se ministr Výborný zaměří na snížení enormního počtu kontrol dozorovými orgány, jako je Státní zemědělský intervenční fond, Státní veterinární správa nebo Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
„Mnohdy dochází k situacím, kdy v jednom podniku probíhá nezávisle na sobě i více kontrol v rámci jednoho týdne,“ popsal Doležal.
Na duplicity v kontrolách, ale také na posílání stejných dat na různé instituce, už dříve popsala redakce SZ Byznys. Kontrol bylo příliš i kvůli nefungujícímu přechodu na monitoring prostřednictvím družic AMS, který paradoxně naopak zvedl počet fyzických kontrol na farmách. To už se podle Jana Stehlíka zlepšilo.
Kamil Chaloupka, který hospodaří na 700 hektarech v obci Svatobořice-Mistřín nedaleko Hodonína, kritizoval, že úřady nejsou propojené.
„Ráno jdu stříkat pšenici. Do odpoledne to musím mít zapsané v evidenci a do konce měsíce nahlášené elektronickou poštou do centrálního úložiště. Na konci roku znovu posílám všechna data do centrálního úložiště a ještě k tomu na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUS). Ten ale není propojen se Státním zemědělským intervenčním fondem (platební agentura, pozn. redakce), takže jedno hlášení podávám na dvě různé instituce,“ popsal dříve pro SZ Byznys.
Výborný ale popsal, že snižování administrativy bude pokračovat. Jako příklad uvedl snazší majetkové převody u rodinných farem z generace na generaci. To už se vláda pokoušela prosadit do stávajícího balíčku, ale ukázalo se to jako příliš legislativně náročné.
