Článek
Německá energetická společnost Uniper vyhrála mnohamiliardovou arbitráž proti bývalému dlouholetému dodavateli Gazpromu, což mu umožnilo ukončit uzavřené smlouvy o dodávkách plynu. Hlavní význam verdiktu je ale především v tom, že vytvořil precedens pro podobné případy.
Dlouhodobé kontrakty s Gazpromem, ze kterých německá energetická společnost Uniper po oznámení výsledku arbitráže vystoupila, představovaly zhruba 250 terawatthodin, nebyly však už více než rok naplňovány po invazi ruské armády na Ukrajinu zahájené v únoru roku 2022.
Pro srovnání, tento objem kontraktů představuje více než trojnásobek loňské spotřeby plynu v České republice, která činila 73,7 terawatthodiny. Uniper vedle dodávek plynu provozuje také zdroje elektrické energie o celkovém výkonu 22,5 gigawattů (desetinásobek výkonu jaderné elektrárny v Temelíně).
Uniper se po výpadku dodávek z Ruska ocitl ve svízelné situaci, protože musel uspokojovat poptávku svých zákazníků skrze nákupy na volném trhu, což v některých fázích stálo společnost stovky milionů eur denně.
Berlínská vláda situaci vyřešila tím, že na konci roku 2022 do Uniperu vstoupila a nyní přes spolkové ministerstvo financí drží zhruba 99 procent firmy. Ta by se měla nejpozději příští rok vrátit na burzu, a k tomu nutně potřebovala právě dořešit obchodní spory s Gazpromem.
„Toto rozhodnutí (arbitráže) poskytuje Uniperu právní jistotu. S oprávněním vypovědět (smlouvy), které nám poskytlo toto rozhodnutí, ukončujeme kontrakty se společností Gazprom Export,“ uvedl generální ředitel Uniperu Michael Lewis.
„Právní pozice Uniperu byla potvrzena také v otázce kompenzací. Veškeré platby budou směřovat k německé vládě. Z dnešního pohledu ovšem není příliš jasné, zda lze nějakou významnější sumu očekávat,“ uvedl Lewis.
Mapa hlavních plynovodů v Evropě.
Otřesený obr Gazprom
Gazprom, který sloužil ruské vládě nejen jako zdroj značných zisků, ale také jako silný politický nástroj, se loni propadl do ztráty 629 miliard rublů (165,5 miliardy korun). Pro firmu to znamenalo první záporný výsledek za více než 20 let, když se jí prodej plynu propadl o více než polovinu.
Gazprom se sice urputně snaží ztracený evropský trh nahradit, zaměření na Čínu však naráží na řadu problémů. Čína zatím odebírá nepoměrně menší objem, než jaký byl Gazprom zvyklý dodávat do Evropy, a navíc za podstatně méně výhodných podmínek. Peking totiž při vyjednávání naplno využil své výhodné pozice dané velmi omezenými možnostmi Moskvy, kam svůj plyn poslat.
Plynovod Síla Sibiře 2 má sice mít podle ruských plánů roční kapacitu 50 miliard metrů krychlových, Čína se však dosud zavázala k odběru jen zlomku tohoto objemu, uvedl deník Financial Times s odvoláním na anonymní zdroje.
