Článek
K hlasování o nedůvěře francouzské vlády se podle deníku New York Times schylovalo už od výsledku předčasných voleb, které v létě vyhlásil prezident země Emmanuel Macron. Žádná strana v nich nezískala absolutní většinu, a Národní shromáždění se tak rozdělilo na tři hlavní bloky: alianci čtyř levicových stran Nová lidová fronta, krajně pravicové Národní sdružení a prezidentskou koalici Spolu, v níž hraje prim Macronovská strana Obnova.
První velkou zkouškou vlády bylo hlasování o rozpočtu. K tlaku přispělo i to, že má Francie již nyní jeden z nejvyšších státních dluhů v eurozóně a také rekordní deficit veřejných financí, za který dostala výtku ze strany Evropské unie. V reakci na to přišel premiér země Michel Barnier s pokusem snížit rozpočet o 60 miliard eur – snížením výdajů o 40 miliard a zvýšením daní o 20.
Krajní pravice podporu navrhovaného rozpočtu podmínila několika úpravami včetně zachování růstu všech důchodů o inflaci, snížení francouzských příspěvků do rozpočtu Evropské unie či zrušení plánovaných škrtů v úhradách za léky.
Barnier vyhověl jen poslednímu z těchto požadavků a následně na plénu Národního shromáždění oznámil, že hodlá hlasování poslanců obejít. Odvolal se přitom na zřídka používaný ústavní mechanismus, který vládě umožňuje přijímat zákony bez hlasování, ale zároveň otevírá dveře návrhům na vyslovení nedůvěry.
Rozhodnutí argumentoval tím, že to bylo nezbytné pro zachování stability uprostřed hlubokých politických rozporů. „Nemyslím si, že nám Francouzi odpustí, že jsme dali přednost stranickým zájmům před budoucností země,“ řekl Barnier v úterý poslancům, když vysvětloval důvody svého rozhodnutí. „Nyní bude muset každý převzít svou vlastní odpovědnost, jako jsem ji převzal já.“
Tento krok ale vyvolal okamžitý ostrý odpor a Národní sdružení v čele s Marine Le Penovou i Nová lidová fronta v reakci na něj prohlásily, že podají návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Vzhledem k tomu, že strany podporující Barniera, nemají v porovnání s opozicí dostatek hlasů, je pravděpodobné, že premiéra za současného stavu odvolají už ve středu.
Kdo bude nový francouzský premiér? Nikdo neví
„Barnier nechtěl reagovat na prosby 11 milionů voličů Národního sdružení,“ zdůraznila Le Penová. „Řekl, že by měl každý nést svou odpovědnost, takže my poneseme tu svou.“
Pokud návrh na vyslovení nedůvěry opravdu uspěje, bude Barnierova vláda fungovat jako dočasná, dokud Macron nejmenuje nového premiéra. Podle agentury Bloomberg ovšem neexistuje žádný zjevný kandidát, který by měl dostatečnou podporu napříč stranami a přežil by tak hlasování o důvěře.
Druhou možností by byly nové parlamentní volby, které by změnily rozložení sil, ale Macron je může vyhlásit až v létě 2025, tedy rok po posledních volbách. Do té doby by mohl jmenovat vládu odborníků bez politické příslušnosti.
Někteří opoziční zákonodárci navíc prosazují také Macronovu rezignaci, která by podle nich byla jediným skutečným řešením. Prezident ale podle Reuters vyloučil jakoukoli předčasnou rezignaci před koncem svého funkčního období v roce 2027.
Načasování takové krize je pro francouzské finance obzvláště nebezpečné, protože vláda musí do 20. prosince schválit rozpočet. Pokud se tak nestane, může se přechodná vláda odvolat na ústavní pravomoci a schválit jej formou nařízení. Zda může přechodná vláda takové pravomoci využít, je nejasné. Navíc by to nevyhnutelně vyvolalo politický chaos, krize přichází v době, kdy je Macron na státní návštěvě v Saúdské Arábii, do Paříže by se měl vrátit ve středu.
Pravděpodobnějším krokem by tak bylo dočasné opatření prodlužující aktuální rozpočet, který by platil do doby, než bude ustavena nová vláda, která bude schopna předložit parlamentu řádný návrh rozpočtu. Všechna úsporná opatření, která Barnier plánoval, by tím padla.
To by podle ministra financí Antoina Armanda znamenalo, že by se snížily důchody a zvýšily daňové limity pro 17 milionů lidí, protože ani jeden z nich by nemohl být upraven o inflaci. „V ekonomice, kde se zvyšují úrokové sazby, v ekonomice bez rozpočtu, v ekonomice, která je ponořena do nejistoty, nevyhrává žádný sektor, žádný Francouz, žádný podnik,“ řekl Armand v úterý ve veřejnoprávní televizi France 2.
Podle agentury Bloomberg politická krize zneklidnila i finanční trhy a zvýšila náklady na úvěr na úroveň Řecka. Desetileté francouzské dluhopisy OATS mají nyní o 88 bazických bodů vyšší výnos než německé dluhopisy, což je téměř nejvyšší úroveň od roku 2012. Jedno procento ztrácí euro.
