Článek
Firmy si stále častěji pořizují velká bateriová úložiště. Nedávno si společnost Fenix Group, která se specializuje na výrobu elektrických topných systémů, pořídila dva bateriové kontejnery o kapacitě 2,4 MWh. „Chceme si nejdříve vše vyzkoušet u sebe a až poté certifikovaná bateriová úložiště, určená speciálně pro podpůrné služby, nabízet našim zákazníkům,“ říká Cyril Svozil jr., předseda správní rady Fenix Group, která se využíváním baterií zabývá už více než deset let.
Stejné plány má mnoho dalších podniků, což potvrzuje nárůst poptávky po velkokapacitních bateriových systémech, které bývají připojeny na hladinu vysokého napětí a jejich úložná kapacita se pohybuje nad 0,5 MWh.
Ještě v roce 2023 byla poptávka po velkých bateriových systémech téměř na nule, rok 2024 však byl zlomový. „Na jaře a v létě se začalo více mluvit o flexibilitě. Lidé už tušili, že se tady chystá novela energetického zákona a dotační tituly na bateriová úložiště. Meziročně narostla poptávka o 80 až 90 procent,“ říká člen představenstva společnosti Solar Global Petr Foitl.
Další oslovená firma, Raylyst Solar, která distribuuje baterie a solární techniku, mluví dokonce o nárůstu až 350 procent, což bylo dáno tím, že v předchozích letech bylo využití baterií kvůli neexistující legislativě limitované. Doposud bylo možné velkou baterii připojit pouze ke zdroji (například solární elektrárně na střeše), teď může stát i samostatně.
„Je zřejmé, že nyní jsou do nich připraveny investovat jak firmy, tak i soukromí investoři. Na druhé straně ale řada dalších čeká, zda stát nabídne pro pořízení akumulace dotační podporu, která je samozřejmě u investice v řádech milionů korun pro investory často klíčová,“ říká Michal Petřek, manažer pro inovace společnosti Raylyst Solar.
Nárůst zaznamenal i český výrobce bateriových úložišť Resacs. „Nárůst je ve stovkách procent. A i přestože větší projekty díky stavebnímu povolení trvají delší dobu, tak jsme několik kontejnerových projektů zákazníkům stihli v roce 2024 i dodat,“ popisuje Pavel Bursa ze společnosti Resacs.
Většina baterií se do Česka dováží z Číny. Na větší nápor jsou však připraveni i čeští výrobci. „Očekáváme i letos velkou poptávku. A také očekáváme růst dodávek, kde se poptávky z 2024 přetaví do realizací v roce 2025,“ říká Bursa.
Rekordní zájem podle Foitla přijde až letos a bude minimálně dvojnásobný. „Zájem bude mnohem vyšší, protože všichni očekávají schválení novely, díky které není potřeba mít k baterii i výrobní zdroj a je možné ji postavit samostatně třeba na poli,“ popisuje Foitl.
Investory do bateriových úložišť totiž láká vidina zajímavého zhodnocení. „Ať už propůjčováním kapacity ČEPS, nebo obchodováním s elektřinou. Pro firmy je velmi zajímavé mít baterie jako záložní zdroj pro případ výpadku zejména v kombinaci s jinou jednotkou, jako je diesel agregátor,“ říká Petřek. Baterie může majitele ochránit i před výkyvy cen, jestliže odebírá elektřinu ze sítě za spotové ceny.
Kdy se baterie firmě vyplatí
Nejčastěji si velké baterie pořizují zákazníci se solární elektrárnou, ale stále větší poptávka je i po samostatně stojících bateriích, které nejsou připojené k žádnému výrobnímu zdroji. Firmy je totiž vnímají jako investiční produkt. „Aktuálně vychází velice pěkně využít takový bateriový systém na podpůrné služby. Baterka na rozdíl od diesel generátoru nebo elektrokotle může poskytovat flexibilitu na obě strany, jak elektřinu absorbovat, tak dodávat,“ vysvětluje Foitl.
Flexibilita
Flexibilita v energetice znamená schopnost výrobců elektřiny přizpůsobit svou produkci a spotřebu aktuálním potřebám a aktuálním podmínkám celé sítě nebo energetickému trhu. Pokud je elektřiny nadbytek, uloží se do baterie k pozdějšímu využití nebo se sníží výroba elektráren. Pokud je naopak proudu málo, baterie se vybijí a výrobny navýší svůj výkon. Elektrárny nebo bateriová uložiště se tím podílejí na tzv. podpůrných službách, které zajišťují, aby byla výroba a spotřeba v síti v rovnováze.
Majitel baterie tak vydělá na tom, že ČEPS prodá svou flexibilitu. K tomu se chystá i Fenix Group. „V rámci certifikace budeme fungovat jako poskytovatel podpůrných služeb a budeme odebírat elektrickou energii nebo ji dodávat do sítě v časech, které si vyžádá ČEPS. Za tyto služby budeme následně dostávat finanční odměnu,“ popisuje Svozil.
ČEPS vybírá v aukcích, kdo mu v daný den bude flexibilitu poskytovat. „Nikdo nemá v aukcích ČEPS stoprocentní úspěšnost. Do aukcí jdete s cenovou strategií, která je někdy natolik drahá, že vás ČEPS nevybere,“ popisuje realitu Foitl.
Pokud není daná baterie v rámci aukce vybrána, i tak je možné s flexibilitou obchodovat v rámci denní trhu, ale za daleko nižší cenu, než kolik nabízí ČEPS. „Ten platí za režim připravenosti, to znamená, že úložiště je v pohotovosti a je připraveno kdykoli dodat nebo akumulovat elektřinu,“ říká Foitl s tím, že v průměru za minulý rok získala firma s bateriovým úložištěm za podpůrné služby od ČEPS 800 až 900 Kč za hodinu.
Za rok to dělá pět až šest milionů Kč. Z toho si však bere marži obchodník s flexibilitou. „Je to opravdu byznys, kde se točí velké peníze. I proto se toho chce hodně lidí účastnit,“ dodává.
Takové využití baterky snižuje návratnost investice, která je poměrně nákladná. Vzhledem k poklesu cen lithia šly dolů i ceny baterií, a to výrazně. „Na konci roku 2022 se cena za MWh pohybovala okolo 450 000 Kč. Současná cena za MWh je přitom 200 000 korun. V případě velkých bateriových úložišť hovoříme o plošném jevu,“ říká Petřek.
Foitl srovnává návratnost investice fotovoltaické elektrárny o výkonu jeden MW, která za rok vyrobí 1100 MWh a vyjde na zhruba 15 milionů Kč. Tržby z prodeje elektřiny mohou dosáhnout 1,5 milionu Kč za rok, což znamená návratnost deset let. Projekt na klíč se stejně velkým bateriovým úložištěm vyjde zhruba na 15 milionů Kč a bez započítání servisu celého zařízení může generovat tržby pět až šest milionů Kč za rok.
Návratnost je tak daleko rychlejší než u fotovoltaiky. „Aktuální záruka ale není jistotou budoucích výnosů,“ upozorňuje Foitl a poukazuje na to, že od podpisu smlouvy se zákazníkem do chvíle, než začne baterie generovat nějaký příjem, může uplynout rok až rok a půl, protože nějakou dobu trvá, než se vyřídí všechna potřebná povolení.
S bateriemi se navíc pojí i dodatečné náklady. „Je potřeba brát v potaz, že velkokapacitní bateriová úložiště vyžadují pravidelný každoroční servis, jehož cena může dosahovat stovek tisíc korun,“ popisuje Petřek.
Podle něj vyžaduje taková investice i technické znalosti a je lepší kontrakt uzavřít se stabilní firmou, která je v oblasti zkušená. „Dá se také očekávat vstup nových hráčů na český trh,“ dodává Foitl.
Podle Petřeka bude tuzemská energetika baterie potřebovat. Pokud má totiž do roku 2030 dosáhnout výkon solárních elektráren osmi až 11 GW, jak vyplývá z Národního klimaticko-energetického plánu, bude současně potřeba instalovat kapacitu baterií v rozmezí 1,5 až tři GW výkonu a šest až 10 GWh úložné kapacity. „Instalace těchto kapacit totiž bude důležitá pro vyrovnávání výkonu v dodávkách a poskytování podpůrných služeb,“ říká Petřek. Úložná kapacita baterií 20 až 30 procent celkového instalovaného výkonu solárních a větrných elektráren je i cílem ostatních evropských zemí, například Německa a Velké Británie.
