Firmy na Slovensku si připlatí. Fico chce z každé poslané stovky 40 centů

Článek si také můžete poselchnout v audioverzi.

Slovenské firmy by měly od příštího roku odvádět státu daň ve výši 0,4 procenta z každé bankovní transakce. Počítá s tím nová daň, kterou vláda Roberta Fica zabudovala do plánované daňové reformy na záchranu deficitního státního rozpočtu.

Základy balíčku vláda představila minulý týden a postupně upřesňuje, jak si jednotlivé body představuje v praxi. Daň z finančních transakcí nemá přímo zasáhnout občany, není ale zatím přesně jasné, jak důsledně to půjde zařídit.

Příslušný zákon, inspirovaný Maďarskem, má parlament projednat ve zrychleném režimu. Vedle něj se chystá růst korporátní daně pro větší firmy z 21 na 22 procent, zdražení dálničního poplatku o polovinu nebo zvýšení základní sazby DPH z 20 na 23 procent – včetně hojně diskutovaného vyššího zdanění knih.

„Záměrem legislativní změny je zatížit debetní transakce na účtech právnických osob, organizačních složek a fyzických osob – podnikatelů – zavedením daně z finančních transakcí. Daň se platí zejména z úhrad faktur, z plateb za energie, ze splátek úvěrů,“ uvedlo v předkládací zprávě k transakční dani ministerstvo financí.

Podle důvodové zprávy, zveřejněné na slovenském vládním webu, by se srážka měla v principu týkat všech transakcí, které firmy nebo podnikatelé se svou bankou provedou. Tedy nejen faktur, ale i výběrů z bankomatů nebo plateb kartou, pokud operace půjde na vrub firemních účtů.

Osvobozené má být vyplácení důchodů a dalších operací v režii státu. Jasno ale zatím není například v tom, zda se budou zdaňovat pohyby peněz mezi firmami a lidmi – tedy třeba výplaty mezd, platby kartou v obchodech nebo online nákupy.

Slovenský stát aktuálně funguje za cenu vysokého dluhu, a to v důsledku štědré vládní politiky po i před nástupem Fica. Dalším důvodem jsou ekonomické těžkosti, podobně jako v Česku, a to nejdříve kvůli covidu a pak kvůli inflaci, energetické krizi a pomalému růstu ekonomiky v celé Evropě.

Letos hrozí Slovensku rozpočtový deficit až na úrovni šesti procent HDP, tedy dvakrát víc než v Česku. Od vstupu do eurozóny v roce 2009 země zdvojnásobila svůj dluh, ten letos překročil 60 procent HDP, což je v EU úroveň považovaná tradičně za hranici mezi zdravými a nezdravými veřejnými financemi.

Rozpočet na příští rok zatím slovenská vláda připravuje a kvůli finanční tísni přišla minulý týden s celkem 17 záchrannými kroky, které do rozpočtu chce zabudovat. Vedle manévrů s DPH je transakční daň druhým největším zásahem. Má vynést 700 milionů eur ročně. V přepočtu jde o 17,5 miliardy korun, což je podobná suma, jakou si Fialova vláda naplánovala za rok na dani z mimořádných zisků.

První prezentaci balíčku koaliční lídři na Slovensku načasovali minulý týden doprostřed jiných událostí, jako byly povodně a intenzivně sledované odvolávání opozičního lídra Michala Šimečky z postu místopředsedy parlamentu.

V první verzi měla transakční daň činit 0,35 procenta a pro každý odvod měl platit strop 30 eur. Aktuální verze po projednání ve vládě činí už zmíněných 0,4 procenta se stropem 40 eur. Výběry z bankomatů budou nakonec zřejmě zdaněny vyšší sazbou 0,7 procenta.

V Maďarsku podobná daň funguje už od nástupu Orbánovy vlády v roce 2010. Podle ekonoma Zoltána Töröka z budapešťské pobočky Raiffeisenbank šlo tehdy o nápad, jak zacelit neudržitelný rozpočtový deficit a zároveň splnit volební slib, že přímé daně půjdou dolů.

Maďarsko daní osobní příjmy rovnou 15procentní sazbou, stejně jako Česko. Korporátní daň má ale nejnižší v Evropě na úrovni devíti procent. Výměnou za to se platí vysoké daně ze všech možných druhů transakcí. Hlavní sazba DPH je v Maďarsku na úrovni 27 procent, daň z finančních operací činí 0,3 procenta a má se zvedat na 0,35 procenta.

„Podle mě tato daň zapadá do zdejší daňové filozofie zdaňovat obrat spíš než příjem,“ říká k finanční dani Török. Vedlejším dopadem podle něj je, že bankovní služby jsou dražší, což mírně zvedá inflaci, a že Maďarsko o část ekonomických aktivit přichází, protože firmy provádějí transakce jinde, pokud je to technicky možné.

O transakční dani napříč EU se uvažovalo v minulé dekádě po řecké dluhové krizi jako o novém zdroji peněz pro unijní instituce. Pro ale bylo tehdy jen 11 zemí. Nikde jinde než v Maďarsku daň neexistuje, mnozí ekonomové ji odsuzují jako zdražení bankovních služeb, což pak zhoršuje konkurenceschopnost celé ekonomiky. Proti transakční dani tehdy vystupovala i česká vláda a Česká národní banka.

Török ale daň principiálně neodsuzuje, i když bankám komplikuje život a v Maďarsku dopadá – na rozdíl od slovenského záměru – i na fyzické osoby. „Každá cesta, jak naplnit rozpočet, bolí. Je na politicích, jakou cestu zvolit,“ dodává Török. Výnos pro stát podle něj doposud činil 0,4 procenta HDP a výhledově se má zvýšit na 0,6 až 0,7 procenta.

V praxi podle něj transakční daň funguje v Maďarsku tak, že ji státu odvádějí banky a je na nich, jak moc ji přenesou na klienty. Stát jim ji vyčíslí podle uskutečněných transakcí, banky si ale mohou vybrat, na které zákazníky a typy transakcí daň uvalí a na které ne. „V praxi je to zkrátka bankovní daň,“ shrnuje Török.

O nějaké formě zdanění bank se mluví dlouho i v Česku. Stavěli se za ni sociální demokraté nebo komunisté, letos se o ní mluvilo i mezi vládními stranami.

Na jaře se zvažovaly dvě varianty. Buď upravit parametry windfall tax, aby zasáhla bankovní domy natrvalo a víc než doposud. Anebo zavést sektorovou daň, která by se mohla počítat třeba z objemu spravovaných peněz. Dopad by ve finále mohl být podobný, jak ho popisuje Török v Maďarsku, úvahy se ale v Česku zatím nikam neposunuly.