Fiala bude jednat o „válečné dani“ a energetickém balíčku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V úterý se od 20:00 hodin ve Strakově akademii uskuteční setkání členek a členů Národní ekonomické rady vlády (NERV) s předsedou vlády Petrem Fialou (ODS) a se zástupci ekonomických resortů.

Na programu večerního jednání bude kromě jiného také zavedení takzvané daně z neočekávaných zisků a balíček opatření pomoci domácnostem na zmírnění dopadů vysokých cen energií. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pátek novinářům řekl, že vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech. Vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví.

Neuvedl ale, o který sektor jde. Podle informací SZ Byznys by se však zdanění mohlo týkat rafinerií a distributorů a prodejců pohonných hmot. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle Stanjury rozhodnout do 10. září.

Možné snížení či zrušení státní podpory u stavebního spoření na programu sice není, přesto by mohl někdo toto téma otevřít, nevyloučila pro redakci SZ Byznys Vanesa Šandová z tiskového oddělení Úřadu vlády České republiky.

Takzvanou windfall tax, tedy daň z neočekávaného zisku, zavedla již v 80. letech minulého století tehdejší britská premiérka Margaret Thatcherová a nyní se vrací v době, kdy díky rapidně rostoucí inflaci a válce na Ukrajině inkasují zejména energetické firmy.

Stanjura již dříve uvedl, že v jeho straně ODS o tomto nástroji panuje složitá debata. Výnos z daně by podle něj měl být určen na pokrytí mimořádných výdajů, které jen v příštím roce odhadl na 50 miliard Kč z úsporného tarifu na zvládnutí vysokých cen energií. Mimořádný nástroj by se podle ministra měl dotknout pouze malého počtu velkých firem.

Šéf státní kasy již dříve poukázal na zisky bank plynoucí z rostoucích úrokových sazeb. Energetické firmy zase těží ze zvyšování cen energií podpořeného ruskou invazí na Ukrajinu. Banky i energetické společnosti v prvním pololetí oznámily výrazný nárůst zisků. Například čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun.

Kromě bank a energetických firem by se mohla takzvaná windfall tax týkat rovněž rafinerií, které vládě leží v žaludku kvůli vysokým maržím.

Daň na rafinerie by se výrazně dotkla skupiny PKN Orlen, která vlastní rafinerie v Česku, v Litvě a ve svém domovském Polsku. I proto by to mohlo být ožehavé téma, právě přes Polsko má totiž Česko v případě nouze čerpat plyn, uvedl zdroj SZ Byznys.

V rámci večerního programu ve Strakově akademii bude Fiala také jednat o balíčku opatření na zmírnění energetické chudoby, který má být nejštědřejším podpůrným programem vlády. Fialova vláda chce lidem přispět na enormně drahé energie částkou ve výši 66 miliard korun.

O pomoci domácnostem čelícím energetické chudobě začal ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) hovořit již během února. V květnu pak představil plán takzvaného úsporného tarifu a celého energetického balíčku.

Plánovaných 66 miliard korun na podporu domácností a firem s vysokými cenami energií je podle ministra financí na horní hranici toho, co si může státní rozpočet dovolit. Na konkrétní formě a načasování kompenzací se vláda teprve dohodne, ale platí, že bude kompenzovat jak elektřinu a plyn, tak centrální vytápění i domovní kotelny, uvedl Stanjura začátkem srpna.

Vláda pomůže lidem a firmám s rostoucími cenami energií v období od 1. října 2022 do 30. září 2023. Vládní balíček pomoci zahrnuje zejména odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, což bude stát asi 23 miliard korun, podporu kotelen za asi čtyři miliardy a centrálního vytápění za dalších deset miliard.

Kompenzace energeticky náročným firmám dosáhnou zhruba dvou miliard korun. Samotný připravovaný úsporný energetický tarif, který bude kompenzovat část zvýšených výdajů za elektřinu a plyn, vyjde asi na 27 miliard.