Článek
Rychle rostoucí inflace zvyšuje tlak na americkou centrální banku, aby přijala drastická opatření, díky nimž by dostala ceny pod kontrolu.
Prezident saintlouiské Federální rezervní banky James Bullard řekl, že nyní podpoří zvýšení úrokových sazeb o jeden celý procentní bod na příštích třech zasedáních Fedu (Federálního rezervního systému), která se uskuteční v březnu, květnu a červnu.
To by znamenalo, že by Fed na jednom ze zasedání musel zvýšit úrokové sazby o půl procentního bodu namísto typičtějších změn o čtvrt procentního bodu. Podle serveru CNN k tomuto kroku Fed nepřistoupil od roku 2000.
Úrokové sazby ve Spojených státech se od března 2020, kdy vypukla pandemie, drží blízko nule. Centrální banka již dříve naznačila, že je začne zvyšovat letos v březnu.
Podle investorů je 99procentní šance, že centrální banka v březnu zvýší úrokové sazby o 50 bazických bodů. Trhy nyní ve skutečnosti vidí jen velmi malou šanci, že v březnu dojde ke zvýšení sazeb o tři čtvrtiny procentního bodu.
„Rizika pro zvýšení sazeb o 50 bazických bodů (0,5 procentního bodu) rostou,“ uvedl ve čtvrtek pro CNN Alexander Lin, ekonom Bank of America.
Na to však nepříznivě reagují akciové trhy. Index Dow ve čtvrtek klesl o 425 bodů, tedy o 1,2 procenta.
Pokud chcete získat zpět kontrolu nad svou důvěryhodností a pověstí, měli byste být více nakloněni zvýšení o 50 než o 25 bazických bodů.
Ještě před několika měsíci se debatovalo o tom, zda Fed letos zvýší sazby dvakrát nebo třikrát. Po zveřejnění lednové inflace roste pocit, že samotný březen přinese dvojí zvýšení.
Podle Petera Boockvara, investičního ředitele společnosti Bleakley Advisory Group, by bylo „divné“, kdyby spotřebitelské ceny rostly o 7,5 procenta a první reakcí Fedu by bylo jen malé zvýšení sazeb. „Pokud chcete získat zpět kontrolu nad svou důvěryhodností a pověstí, měli byste být více nakloněni zvýšení o 50 než o 25 bazických bodů,“ řekl Boockvar.
Bank of America letos volá po sedmi zvýšeních sazeb, což by znamenalo posun o čtvrt procentního bodu na každém zasedání počínaje březnem. Po čtvrteční zprávě o inflaci však Lin uvedl, že k tomu, aby se inflace dostala pod kontrolu, může být za potřebí ještě agresivnější krok.
„Cílem je dosáhnout měkkého přistání ekonomiky. To znamená přitlačit na ekonomiku jen natolik, aby se růst dostal pod úroveň, kde je trend,“ uvedl Lin.
Zároveň se Fed chce vyhnout příliš agresivnímu zvyšování úrokových sazeb, které by vyvolalo paniku u investorů, kteří jsou nyní zvyklí na nízké sazby. „Fed nechce trhy překvapit,“ říká Lin.
Lednová inflace v USA atakovala rekord z roku 1982. Spotřebitelské ceny vzrostly o 7,5 procenta, zatímco v prosinci dosáhly sedmiprocentního růstu. To je daleko za dvouprocentním cílem centrální banky.
