Článek
Americká centrální banka (Fed) ve čtvrtek uzavřela své dvoudenní zasedání a oznámila snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Nové rozpětí sazeb se tak pohybuje mezi 4,5 až 4,75 procenta. Finanční trhy s jiným scénářem nepočítaly.
Předseda Fedu Jerome Powell na následné tiskové konferenci zdůraznil, že inflace se výrazně přiblížila ke dvouprocentnímu cíli banky, avšak „jádrová inflace zůstává poněkud zvýšená“. Dodal, že Fed je odhodlán udržet ekonomiku v silné kondici a že v případě přetrvávajícího růstu inflace může tempo uvolňování měnové politiky zpomalit.
„Pokud inflace zůstane silná, můžeme postupovat s uvolněním opatrněji, zatímco pokud by se trh práce začal zhoršovat, můžeme sazby snížit rychleji,“ uvedl Powell.
Poznamenal také, že podmínky na trhu práce jsou nyní méně napjaté než před pandemií a nezaměstnanost za poslední tři měsíce mírně klesla a zůstává nízká. Dále zmínil, že „tempo růstu mezd polevilo“, což naznačuje, že trh práce není hlavním zdrojem inflačních tlaků.
Na předchozím zasedání v září Fed snížil sazby o půl procentního bodu, což byl jejich první pokles po více než čtyřech letech. V pozadí těchto kroků je snaha centrální banky dosáhnout „měkkého přistání“ ekonomiky – tedy stabilizovat inflaci na přijatelné úrovni, aniž by výrazně omezil hospodářský růst nebo zaměstnanost. Powell potvrdil, že Fed „udělá vše pro dosažení maximální zaměstnanosti a cenové stability“.
Opatrnost je ve hře
Na trzích se však s ohledem na výsledek prezidentských voleb v USA začaly objevovat názory, že by Fed mohl být do budoucna s dalším uvolňováním měnové politiky opatrnější. Fiskální plány a návrhy na zvýšení cel znovuzvoleného prezidenta Donalda Trumpa by totiž mohly opět zvýšit tlak na růst inflace, což může omezit prostor Fedu pro další snižování sazeb.
Trumpův program zaměřený na nižší daně a menší regulaci je investory vnímán pozitivně, což vedlo k růstu akcií i dluhopisových výnosů. Zvyšující se výnosy odrážejí očekávání, že fiskální expanze by mohla podpořit inflaci a přinést americké centrální bance nové výzvy.
Otázkou také je, jakou roli do budoucna sehrají Trumpovy názory na měnovou politiku. Trump opakovaně vyjadřoval své pochybnosti o předsedovi Fedu Jeromu Powellovi, jehož mandát vyprší v roce 2026, a zpochybňoval nezávislost centrální banky. „Pokud bych byl vyzván k rezignaci, neodstoupil bych,“ prohlásil v této souvislosti Powell před novináři.
Tato politická nejistota by mohla dále ovlivnit očekávání trhu ohledně budoucích kroků Fedu, zvláště pokud by se prezident pokoušel zasahovat do rozhodování centrální banky.
„Do konce roku dále očekáváme snížení o čtvrt procentního bodu v prosinci a v příštím roce v úhrnu o jeden procentní bod. Prosincové snížení by ale vlivem příchozích dat mohlo být posunuto do roku 2025. Finanční trh s ohledem na výsledek amerických voleb snížil sázky na míru uvolnění měnové politiky, a to především v příštím roce,“ uvedl ekonom Komerční banky Kevin Tran Nguyen.
Podle portfolio manažera společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera mělo zasedání Fedu „spíše holubičí podtón, jelikož zaznělo, že trh práce prošel za poslední rok určitým ochlazením. Volně přeloženo, Fed bude i nadále dbát na to, aby nedošlo k neřízenému oslabení pracovního trhu. To znamená, že snižování úroků bude pokračovat,“ vysvětluje pro SZ Byznys.
Pfeiler však také zdůraznil Powellovo prohlášení, že vzhledem k dobrému stavu ekonomiky Fed nemusí uspěchat snižování sazeb směrem k neutrálním úrovním, tedy takovým, které ani nestimulují, ani nebrzdí ekonomiku.
„Powell se také vyjádřil k inflačním očekáváním, která začínají pozorovat dluhopisoví investoři, a uvedl, že prozatím nelze vyvodit jejich odkotvení. Celkově převládl dojem, že se Fed bude i nadále snažit zabraňovat nárůstu nezaměstnanosti. Powell zároveň odmítal komentovat dopady voleb na rozhodování Fedu – v tuto chvíli nemá banka dostatek informací o konkrétní podobě hospodářské politiky Donalda Trumpa,“ dodává portfolio manažer.
Kromě americké centrální banky o nastavení úrokových sazeb rozhodovala ve čtvrtek také britská centrální banka, která rovněž přistoupila ke snížení hlavní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu - na 4,75 procenta. Ke stejnému kroku přistoupila taktéž Česká národní banka, jejíž hlavní sazba se nachází na čtyřprocentní úrovni.
Aktualizace: Text jsme doplnili o informace z tiskové konference.
