Hlavní obsah

Fed odolává tlaku části senátorů. Sazby zatím nesnížil

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Americká centrální banka (Fed) na svém červnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Úroky tak zůstávají i posedmé v řadě beze změny a na nejvyšší úrovni od roku 2001.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zasedání amerického Fedu podle očekávání změnu nastavení úroků nepřineslo. Centrální bankéři znovu ponechali hlavní sazbu v rozmezí 5,25 až 5,50 procenta, kam ji posunuli v létě loňského roku. Trhy ani s jiným scénářem nepočítaly, neboť představitelé Fedu už dříve uvedli, že před snížením sazeb chtějí vidět několikaměsíční pokles inflace blíže k jejich dvouprocentnímu cíli. Což se zatím v plné míře nestalo.

Snížit sazby zatím podle analytika Víta Mikuška z Raiffeisenbank nedovoluje ani situace na americkém trhu práce. „Ten v květnu přidal nečekaně více pracovních míst a jeho výrazné ochlazení by teprve představovalo splnění jedné z podmínek, aby Fed mohl k měnovému uvolnění přistoupit,“ uvedl.

„Fed dle očekávání ponechal na dnešním zasedání úroky beze změny. Tento krok byl s ohledem na dosavadní komunikaci Fedu prakticky hotová věc. Jako pravděpodobný termín pro prvotní snížení se jeví září,“ komentuje rozhodnutí pro SZ Byznys portfolio manažer Tomáš Pfeiler ze společnosti Cyrrus.

Vedle samotného rozhodnutí centrální banky se trhy ve středu soustředily také na výsledky květnové inflace ze Spojených států, které byly zveřejněny v odpoledních hodinách našeho času. Právě její vývoj by měl představitelům centrální banky napovědět, jaké kroky podniknou na příštích zasedáních.

Zveřejněné údaje ukázaly, že meziroční inflace v USA v květnu překvapivě zpomalila na 3,3 procenta z 3,4 procenta v předcházejícím měsíci. Analytici přitom většinou předpokládali, že meziroční míra inflace zůstane na dubnové úrovni. Také jádrová inflace bez kolísavých cen potravin a energií dopadla lépe, než trhy očekávaly. Její meziroční tempo zpomalilo na 3,4 procenta z dubnových 3,6 procenta.

Středeční inflační čísla podle Pfeilera pozitivně překvapila a ukázala, že sestup inflace ve Spojených státech pokračuje. „Nicméně jádrová inflace stále zůstává citelně nad cílem banky. Do září však bude k dispozici dostatek dodatečných inflačních reportů, a pokud se dezinflační trend potvrdí, může si americká centrální banka dovolit jít se sazbami dolů,“ dodává.

Podle analytika Tomáše Cverny z brokerské společnosti XTB nahrávají aktuálně přicházející čísla z americké ekonomiky stabilitě sazeb minimálně do podzimu.

„Přestože tempo růstu inflace v dubnu a květnu kleslo, stále to dle mého názoru není udržitelný stav, který by měl Fed přimět k prvnímu snížení sazeb již v létě. Pokud by dezinflační trend pokračoval i během letních měsíců, dovedu si představit první snížení sazeb již v září,“ říká pro SZ Byznys. Trhy se však podle něj nyní k prvnímu snížení přiklání až v listopadu.

Čas na snížení

Vysoké sazby americké centrální banky se už ale přestávají zamlouvat některým politikům Spojených států. Trojice demokratických senátorů tak v pondělí adresovala dopis do rukou předsedy Fedu Jeroma Powella.

„Píšeme dnes, abychom naléhali na Federální rezervní systém (Fed), aby snížil sazby ze současných dvacetiletých maxim,“ stojí v dopise podepsaném Elizabeth Warrenovou, Jacky Rosenovou a Johnem Hickenlooperem.

Fed podle nich drží úroky vysoko už příliš dlouho a je čas na jejich snížení. Senátoři argumentují, že dlouhé období vysokých sazeb již zpomaluje ekonomiku a nepodařilo se vyřešit zbývající klíčové faktory inflace.

„Současná politika Fedu se nepotkává se zamyšleným účinkem. Zvyšují se náklady na bydlení, stavebnictví a pojištění automobilů. Fed riskuje, že uvrhne ekonomiku do recese, která by mohla vytlačit tisíce Američanů z jejich práce,“ píší dále senátoři.

V dopise dále připomínají, že kanadská centrální banka, jako první ze skupiny zemí G7, už sazby snížila minulý týden, a k podobnému kroku se uchýlila také Evropská centrální banka. Zmínili i další centrální banky, včetně České národní banky, které cyklus snižování úroků taktéž odstartovaly.

Ve čtvrtek a v pátek se také uskuteční dvoudenní zasedání měnového výboru japonské centrální banky. Všeobecně se očekává, že centrální banka zachová úrokové sazby na současné úrovni nula až 0,1 procenta. Agentura Reuters minulý týden uvedla, že měnový výbor přemýšlí o způsobech, jak zpomalit nákupy dluhopisů, a možná nabídnou nové pokyny.

Doporučované