Článek
Italský expremiér a bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi je na těžké úkoly zvyklý, jenže loni na podzim dostal od předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové zadání, které může být i nad jeho síly. Má zvýšit evropskou konkurenceschopnost, která nyní upadá zvlášť proti konkurenci z USA a Číny.
Draghi se po měsících, které strávil v ústraní ve svém domovském kraji Umbria, vrací do veřejného dění středečním oficiálním jednáním v Miláně, píše agentura Bloomberg.
Zde se má sejít s členy Evropského kulatého stolu průmyslníků, což je skupina sdružující asi 60 klíčových evropských společností. Mezi jinými nebudou chybět třeba Vodafone, Syensqo, Titan Cement či Siemens.
V pátek pak Draghiho čeká diskuze s členy Evropské komise, kde se bude bavit i s von der Leyenovou. Draghiho „výzkum“ bude pokračovat až do červnových eurovoleb, po kterých má bankéř představit výsledky své práce.
„Naše průmyslové a technologické společnosti se konkurence nebojí,“ uvedla loni von der Leyenová v projevu o stavu Unie. „Pravá konkurence je však jenom taková, která je spravedlivá. Přitom naše společnosti se příliš často setkávají s tím, že jsou vyloučeny ze zahraničních trhů, nebo se stávají oběťmi kořistnických praktik. Bývají cenově znevýhodněny oproti konkurentům, kteří dostávají obrovské státní dotace,“ dodala.
Jako problematickou označila předsedkyně Komise například situaci ve výrobě elektroaut. „Je to odvětví, které má zásadní význam pro čistou ekonomiku a které představuje pro Evropu obrovský potenciál. Globální trhy jsou však nyní zaplaveny levnějšími čínskými elektromobily. A jejich cena je obrovskými státními dotacemi uměle udržována na nízké úrovni,“ vysvětlila.
Kromě těchto aspektů ale bývá jako jedna z brzd Evropy zmiňován i strach Bruselu ze vzniku velkých gigantů podobných třeba americkým obrům Apple či Microsoft. Zatímco antimonopolní úřady varují před potenciálním narušením soutěže na vnitřním trhu, podnikatelé zase namítají, že Evropa nemá bez velkých firem tohoto typu v soutěži s USA a Čínou žádnou šanci.
Nová kariéra?
Podle agentury Bloomberg, která se odvolává na nejmenované zdroje, může Draghi svým návratem sledovat i jiný cíl. Současný předseda Evropské rady, Belgičan Charles Michel, se totiž bude v červnu ucházet o mandát europoslance, a pokud ho získá, uvolnil by se jeden ze čtyř nejvlivnějších postů v unijní hierarchii.
Bloomberg připomíná, že hledání nástupce na vlivný post bude představovat politický obchod, na jehož konci se v Bruselu zcela změní mocenské siločáry – zvlášť v kombinaci s novým složením europarlamentu.
Pokud by však šéfové států a vlád Michelova nástupce nezvolili včas, vykonával by jeho pravomoci dočasně předseda vlády té země, která aktuálně EU předsedá – což bude od července Maďarsko v čele s Viktorem Orbánem. Tedy premiérem, který na odporu proti Bruselu vlastně staví svou politiku.
Podle vyjádření Draghiho týmu se však bývalý premiér zatím o žádné vysoké pozice v Unii ucházet nehodlá. Chce se prý hlavně soustředit na svůj aktuální úkol a dostát tak pověsti spolehlivého byznysového experta.
Pokud by se ale „SuperMario“, jak se Draghimu občas přezdívá, o post po Michelovi ucházel, rozhodně by nebyl bez šance. Politik a bankéř se nejvíce proslavil jako šéf ECB, která za jeho vedení v letech 2011 až 2019 bojovala s finanční krizí.
Když před 12 lety zachraňoval společnou evropskou měnu euro před kolapsem, proslul výrokem, že udělá „cokoliv to bude stát“. Následovalo pak ujištění, že „to bude stačit“.
