Šéf Národní banky Ukrajiny: Ruská taktika je sebevražedná

V první části exkluzivního rozhovoru pro Seznam Zprávy mluví guvernér Národní banky Ukrajiny Kyrylo Ševčenko o stavu válečné ukrajinské ekonomiky i tom, jak se snaží udržet v chodu její „krevní systém“, tedy banky.

Materiální škody jsou pro Ukrajinu už teď obrovské a po válce bude nutná velká a nákladná rekonstrukce země.

„Nyní diskutujeme o tom, jak obnovíme ukrajinskou ekonomiku, infrastrukturu, navážeme chod byznysu poté, co se na našem území zbavíme okupantů. Chápeme, že válka bude mít negativní dopady na ekonomiku a že budeme potřebovat rozsáhlou finanční pomoc na hospodářskou obnovu,“ říká Kyrylo Ševčenko.

Jak vnímáte aktuální situaci?

Jako každý Ukrajinec, a jako většina představitelů civilizovaného světa, si myslím, že válka, kterou na Ukrajině rozpoutala Ruská federace, je hrozná a nepřípustná.

Pro všechny Ukrajince jsou to nesmírně těžké časy. Osobně mě povzbuzuje to, jak země bojuje. A děláme vše pro to, aby ukrajinští vojáci, civilisté, byznys i stát cítili důvěru ve finance, měli přístup k penězům, finančním nástrojům a pomoci. Fungujeme jako finanční obrana a podpora země v období války.

Naši zaměstnanci pracují čtyřiadvacet hodin denně, někdy z protileteckých krytů za zvuku sirén nebo výbuchů. Jsou i kolegové, kteří byli nuceni opustit domov – to je velmi těžké rozhodnutí – a teď přes všechny starosti o své blízké, přátele, domov, zemi pokračují v práci, mnozí téměř bez víkendů.

Povzbuzuje mě bankovní systém, který funguje každý den ve velice komplikovaných podmínkách, a dokonce i v oblastech, které jsou v epicentru nepřátelských útoků, fungují některé pobočky. To všechno jsou hrdinové.

Děláme všechno ve prospěch Ukrajiny, abychom zajistili hladký chod bank, a to se nám daří. Náš bankovní systém, stejně jako Ukrajinci, má velké rezervy, takže navzdory válce funguje a bude fungovat i dál.

Jaká finanční opatření by podle vás měla být přijata proti agresorovi, aby byla válka co nejdříve ukončena?

Rusko je poměrně uzavřená země s velkými možnostmi financování armády, takže je těžké přesně říct, jaká restriktivní opatření válku ukončí. Proto vynakládáme maximální úsilí, abychom na ně uvalili sankce ve všech možných oblastech a také zablokovali veškeré možné financování agrese proti Ukrajině.

Jestliže byla Ukrajina většinou připravena odrazit ruský útok a pochopila rozsah ztrát, pak Rusko se připravovalo pouze na sektorové sankce. Kroky, které nyní ruská centrální banka dělá, jsou podle mého názoru spíše reakcí na sankce, které byly uplatněny v letech 2014 až 2015. Nicméně restrikce jsou nyní mnohem větší a pracovat s diskontní sazbou a předstírat, že tržní hospodářství v Rusku funguje, je sebevražedná taktika.

Rusko má přitom stále potenciál pokračovat v bombardování ukrajinských měst a obcí, v ostřelování „zelených koridorů“, kostelů a porodnic. Rusko nadále bez rozdílu zabíjí naše občany – ženy, děti a důchodce. Proto musíme pokračovat v boji a zapojit do něj co nejvíce mezinárodních partnerů, abychom odrazili vojenskou agresi Ruska a jeho spojence.

S kým hlavně komunikujete?

Vyzvali jsme představitele mezinárodních bankovních skupin, aby pozastavili veškeré operace svých dceřiných společností a poboček v Rusku a připojili se k mezinárodním opatřením, která mají u agresora snížit schopnost ekonomiky financovat nepřátelské akce na Ukrajině.

A hned dva hlavní hráči v globálním bankovním sektoru oznámili, že svou práci v Rusku přerušují. Jde o francouzské bankovní skupiny BNP Paribas a Crédit Agricole. Maďarská OTP Bank a rakouská Raiffeisen Bank v reakci na naši žádost uvedly, že zvažují možný odchod z ruského trhu. Kromě toho se ING Bank rozhodla nenavazovat žádné nové obchodní kontakty s ruskými nebo běloruskými společnostmi po celém světě.

Mnoho mezinárodních společností nyní opouští ruský trh a vzdává se „krvavých“ peněz. Doufáme, že na území agresorské země přestanou fungovat i další podobně smýšlející instituce.

Zkoušíte tlačit také na to, aby byly další ruské banky odpojeny od platebního systému SWIFT?

Požádal jsem sdružení SWIFT (belgické družstvo, které poskytuje služby usnadňující mezinárodní platby, pozn. red.), aby od svého systému odpojilo ruskou centrální banku. Velké ruské banky jsou již od SWIFTu odpojeny, ale mnohem větší dopad bude mít odstranění centrální banky.

Navíc i přestože se z ruského trhu stáhla Visa a Mastercard, má agresorská země stále k dispozici čínský platební systém UnionPay International a místní ruský „MIR“. Požádali jsme China UnionPay a UnionPay International, aby pozastavily platební karty vydané ruskými bankami, a také 72 šéfů centrálních bank včetně amerického Fedu, aby pomohli zastavit celosvětové akceptování karet UnionPay vydaných ruskými bankami.

Kromě toho jsme apelovali na centrální banky Arménie, Kazachstánu, Tádžikistánu, Vietnamu, Turecka a Kyrgyzské republiky, aby odmítly obsluhovat karty platebního systému „MIR“. Těší mě, že centrální banka Gruzie se už rozhodla používání karet v tomto systému zakázat.

Chcete Rusko co nejvíc vytlačit ze světového finančního systému?

Ano. Dalším pilířem je pojistný trh. Zejména Mezinárodní asociace pojišťovacích dozorů (IAIS) se rozhodla pozastavit členství Ruské federace a Běloruské republiky a my jsme za toto rozhodnutí velmi vděční. Dále jsme vyzvali účastníky světového pojistného trhu, aby nepřijímali pojištění rizika z Ruské federace a Běloruské republiky.

Apelovali jsme také na Bloomberg a Refinitiv, aby odpojily finanční instituce agresora od terminálů. Společnost Refinitiv už v Rusku pozastavila přístup ke svým produktům a službám. Teď čekáme na rozhodnutí Bloombergu.

Kromě toho čekáme na rozhodnutí Spojených států a Evropské unie o naší žádosti zmrazit aktiva všech ruských bank v jejich jurisdikci a odepřít jim přístup k finančním zdrojům na jejich trzích. Kromě toho jsme je požádali, aby nařídily svým bankám přerušit korespondenční vztahy se všemi bankami agresorského státu.

Je toho mnohem víc, ale už vidíme, že výsledek tam je. Jsme vděční všem organizacím, které už podpořily Ukrajinu a opustily ruský trh. Je to finančně náročné rozhodnutí, ale důležité a správné. Pokračování v práci v Rusku není jen otázkou dalších reputačních rizik, ale také nepřímého financování ozbrojené agrese proti Ukrajině, která dnes bojuje za svou nezávislost a za základní hodnoty a principy svobodného světa.

Rusko má stále obrovské příjmy z plynu a ropy. Myslíte si, že by je hlavně Evropa měla přestat kupovat?

Bohužel geografické rozšiřování nepřátelských akcí a teroristických činů proti civilistům ukazuje, že dosud přijatá opatření nejsou dostatečná.

Vzhledem k tomu, že velký podíl devizových příjmů Rusko získává díky energetickému sektoru, může se rozhodnutí světa odmítnout ruský plyn a ropu stát důležitým zlomovým okamžikem, aby vraždění našich občanů skončilo. Obecně platí, že další ústup mezinárodních společností od aktivit na ruském trhu zvýší dopad ekonomických sankcí, které již světové společenství proti Rusku uplatňuje.

Chci proto znovu apelovat na mezinárodní organizace a vlády jiných zemí, aby zastavily veškeré finanční a obchodní operace s institucemi agresorské země, protože placení daní do jejího rozpočtu v důsledku takových operací bude nadále přispívat k financování válečných zločinů a teroristických činů proti civilnímu obyvatelstvu Ukrajiny.

Jak zatím odhadujete dopady války na Ukrajinu?

Byznysová aktivita v naší zemi opravdu výrazně klesla. Je jasné, že především v oblastech, kde probíhají vojenské akce. Jiná území trpí narušením dodavatelských řetězců a ztrátou pracovních sil kvůli účasti na obraně a nucené emigraci.

Vidíme, že dopad války na sektory je nerovnoměrný. Zároveň se ale některé výrobní sektory ve válečném stavu přeorientovaly na výrobky pro potřeby ochrany země. Mezi ně patří potravinářský a textilní průmysl, strojírenství, výroba stavebních materiálů a podobné. To může do jisté míry zmírnit dopad války na ekonomiku.

Obecně platí, že po šoku z prvních dnů války se ekonomika začala přizpůsobovat válečným podmínkám. Současné počínání ukrajinského byznysu se shoduje s mezinárodní zkušeností, kdy nejen veřejné, ale i soukromé společnosti pracují pro obecné dobro, aniž by se snažily maximalizovat zisk.

Je velmi důležité, aby finanční sektor dál fungoval: Banky poskytují platby, nejsou žádné problémy s hřivnami v hotovosti, podařilo se nám udržet obecně finanční stabilitu. Ano, za cenu určitých omezení, ale věřím, že se nám podařilo najít rovnováhu mezi stabilizačním efektem a tím, že systém nadále plní své funkce.

Nyní diskutujeme o tom, jak obnovíme ukrajinskou ekonomiku a infrastrukturu a navážeme na chod byznysu poté, co se zbavíme okupantů na našem území. Chápeme, že válka bude mít negativní dopady na ekonomiku a že budeme potřebovat rozsáhlou finanční pomoc na hospodářskou obnovu.

Dalším důležitým úkolem po vítězství nad agresorem bude další zavádění norem a přibližování se standardům Evropské unie. V této souvislosti nás také čeká spousta práce, ale je potřeba pokračovat ve sbližování s rodinou evropských zemí.