Evropa mohutně zbrojí, české firmy nestíhají vyrábět

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zahájení ruské invaze na Ukrajinu přimělo vlády západních států k posílení rozpočtů obrany. Platí to i o České republice, která ho navýšila o čtvrtinu. Na investice do výzbroje, výstroje či informačních technologií půjde v tuzemsku příští přes 39 miliard korun.

Profitují z toho i české zbrojní firmy jako státní Explosia či soukromé byznysy STV Group či Czechoslovak Group (CSG). „Největší hlad je dnes po munici, zvláště dělostřelecké, pak po těžké dopravní technice. Například Tatra (ze skupiny CSG – pozn. red.) má určitě hodně poptávek, ale na Ukrajině aktuálně působí i některé softwarové firmy,“ říká šéf Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek.

Na Ukrajině dosud neexistovala kvalitní evidence humanitárního materiálu, a dodávky z celé Evropy se často uskladňovaly chaoticky. Česká firma, jejíž jméno Hynek z bezpečnostních důvodů odmítl zveřejnit, tak aktuálně nasazuje software, který zajistí, aby jídlo, deky a další humanitární materiál putoval tam, kde je potřeba.

Největší tuzemský zbrojař Czechoslovak Group letos předpokládá rekordní výsledky a věří, že dobré časy budou pokračovat. „V případě podniků, které působí v obranném průmyslu, jsou naše kapacity zakázkově naplněné na několik let dopředu,“ řekl mluvčí skupiny Andrej Čírtek.

Očekává pokračování růstového trendu z prvního pololetí, kdy tržby dosáhly skoro 14 miliard korun a EBITDA (hrubý provozní zisk – pozn. red.) 2,4 miliardy korun, což je meziročně zhruba dvojnásobný výsledek. Celá skupina však nepůsobí jen ve zbrojním průmyslu, ale patří do ní třeba i výrobci brzdových systémů pro kolejová vozidla Dako-CZ nebo civilnímu výroba náklaďáků Tatry.

CSG vlastní teprve třicetiletý Michal Strnad, který společně s otcem aktuálně udělal vůbec největší tuzemskou zbrojařskou akvizici v zahraničí. V listopadu oznámil vstup do italského podniku Fiocchi Munizioni, což je přední výrobce malorážové munice. Výsledky skupiny se tak po začlenění italského podniku ještě zvýší, a italská firma není tolik závislá jen na dodávkách na okupovanou Ukrajinu.

Pro budoucnost CSG je to jedině dobře. Podle Hynka je totiž financování dovozu zbraní na Ukrajinu velmi chaotické. „Myslím, že jeden z problémů Ukrajiny je, že jí dochází peníze. To je prostě realita. A nejlepší projekt na financování, bohužel pro nás nedosažitelný, je půjčka od americké vlády, která je však podmíněná pouze dodávkami od amerických firem,“ říká Hynek, který v minulé volbě kandidoval na úřad prezidenta České republiky.

Zbraně si od tuzemských podniků objednávají členské státy Evropské unie, které samy nemají schopnost je vyrobit; často se také jedná o peníze bohatých Ukrajinců.

Největší zbrojní boom ale zažívá státní firma Explosia, které se letos zisk více než zdvojnásobí: při obratu 1,2 miliardy korun vydělá kolem 200 milionů korun.

Explosia chce – podobně jako CSG a ostatní – mohutně investovat do rozšíření výroby a bezpečnosti.

„Na příští rok naše společnost plánuje investice ve výši 200 milionů korun, v dalších letech pak zhruba půl miliardy. Investice jsou plánovány napříč celou výrobou, především pak v oblasti velkorážové munice a sférických prachů (používají se jako náplň do nábojů pistolí ráže 9 mm, ale také do samopalů nebo kulometů – pozn. red.),“ říká mluvčí Explosie Martin Vencl.

Největší zájem je podle něho aktuálně o bezdýmné prachy a celospalitelné moduly (hnací náplně, určené pro kanónové houfnice, jejichž účelem je ve většině případů nepřímá střelba na plošné cíle – pozn. red.).

Největší problém zbrojařských firem ale leží jinde. Lidé ze zbrojního průmyslu doufali, že po invazi Ruska na Ukrajinu poleví přísná pravidla financování zbrojního materiálu, která spadají pod hlavičku ESG, tedy kritéria udržitelného investování. „Dokonce i řada politiků říkala, že po invazi je tohle téma mrtvé. Ale není . Úředníci prostě ‚jedou pořád to svoje‘ a neposunulo se to ani o milimetr. Kdyby se mě někdo zeptal na největší problém obranného průmyslu, je to nedostupnost financování, kdy úvěr často nedostanete vůbec,“ pokračuje šéf asociace Hynek.

Nejde říct, že financování neposkytují šmahem všechny banky. Některé samozřejmě úvěry zbrojařům poskytují. Ale zbrojařské firmy mají úvěry na provoz či investice často dražší, a problém se týká i nových zakázek. „Často nedostanete takové základní finanční prostředky, jako jsou bankovní garance, když jdete do nějakého tendru,“ dodává Hynek.

Například státní Explosie se to ale netýká. „V současné době nemáme při jednání s bankami problém,“ říká mluvčí Vencl.

V relativně dobré situaci jsou i ty největší firmy jako CSG. „Dlouhodobě lze banky rozdělit na ty, které byly k obrannému průmyslu nakloněny pozitivně, neutrálně či negativně. Po vypuknutí války na Ukrajině se samozřejmě zvýšil počet bank, které jsou pozitivní či neutrální,“ říká mluvčí Čírtek.

Podle Hynka však asociace zná případy menších firem, jimž banka nechtěla založit účet poté, co zjistila, že vyrábí vojenský materiál. Potíže nastávají hlavně v momentě, kdy musí některý úkon schválit mateřská banka v Paříži či Bruselu. Firmy potom musí kupovat například výrobní technologie z vlastních zdrojů, a peníze jim chybí na financování provozu, takže jim vázne výroba.

Zbrojaře ovšem trápí i „běžné“ problémy vysokých cen energií či dlouhé termíny dodávek některých materiálů. Například dodávky z Asie, které trvaly 14 dní, dnes přijdou i za šest měsíců.

Přesto zbrojní průmysl v Česku výrazně roste. „Můj odhad je – přestože si občas přečtu nějaké odhady, které mi připadají šílené – že letošní rok z hlediska exportu vojenského materiálu bude mezi 25 až 30 miliardami korun,“ uzavírá Hynek.

Dobré časy pro zbrojaře tedy ještě budou nějakou dobu pokračovat.