Evropská centrální banka krotí inflaci a dále snižuje sazby

Evropská centrální banka na svém čtvrtečním zasedání opět snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Klíčová depozitní sazba, za níž si komerční banky ukládají přebytečnou likviditu u centrální banky, se tak dostala na úroveň 3,25 procenta.

Bylo to letošní třetí snížení sazeb ze strany ECB, poprvé od roku 2019 je snížila letos v červnu. Uvolnění měnové politiky by mělo podle centrální banky podpořit ekonomiku eurozóny, která se v poslední době potýká se slabým růstem.

ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby až do června držela klíčovou depozitní sazbu na úrovni čtyř procent.

Vysoké úrokové sazby sice pomáhají snižovat inflaci, ale také zvyšují náklady na půjčky, což může brzdit investice a spotřebu.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v září podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat zpomalil na 1,7 procenta ze srpnového tempa 2,2 procenta. Inflace se tak poprvé od poloviny roku 2021 dostala pod dvouprocentní cíl ECB.

Prezidentka ECB Christine Lagardeová na následné tiskové konferenci vysvětlila, že čtvrteční rozhodnutí centrální banky vychází z aktualizovaného hodnocení výhledu inflace a ekonomických ukazatelů.

„Inflace by v následujících měsících měla dočasně vzrůst, než se stabilizuje směrem k našemu cíli v příštím roce. Inflace zůstává vysoká, protože mzdy stále rostou zvýšeným tempem. Současně se však tlak na růst mezd začne postupně zmírňovat, což bude částečně kompenzováno ziskovostí podniků,“ uvedla.

Lagardeová rovněž zdůraznila, že i přes snížení sazeb bude ECB nadále udržovat přísnou měnovou politiku. „Jsme odhodláni zajistit, aby se inflace vrátila k našemu dvouprocentnímu střednědobému cíli včas. Udržíme naše sazby na dostatečně restriktivní úrovni, dokud to bude nutné.“

Nakonec dodala, že další rozhodování o úrokových sazbách bude záviset na vývoji ekonomických dat. „Budeme pokračovat v našem přístupu, který se opírá o data, a rozhodovat o sazbách na jednotlivých zasedáních. Naše rozhodnutí budou vycházet z aktuálního výhledu inflace a celkového ekonomického a finančního vývoje,“ doplnila šéfka centrální banky.