Článek
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,50 procenta, ke zvýšení úroků tak přikročila poprvé od roku 2011. Klíčová depozitní sazba, za kterou si u ní komerční banky ukládaly peníze, se zvedla na rovných nula procent.
Ke zpřísňování měnové politiky banku dotlačila zejména rostoucí inflace v eurozóně, která se v červnu přiblížila devíti procentům.
ECB sice již dříve signalizovala, že úroky zvýší o čtvrt procentního bodu, s čímž počítaly i finanční trhy, ale nakonec centrální banka v čele s prezidentkou Christine Lagardeovou přistoupila k razantnějšímu zvýšení. Euro krátce po zveřejnění začalo posilovat.
„Na nadcházejících zasedáních Rady guvernérů bude vhodné pokračovat v návratu úrokových sazeb k normálu,“ uvedla ECB v dnešní tiskové zprávě. Zároveň představila program s názvem Transmission Protection Instrument (TPI), který jí umožní nakupovat dluhopisy v případě nadměrných rozdílů v nákladech na půjčky mezi členskými státy eurozóny.
„Celkově se zasedání hodně točilo kolem antifragmentačního balíčku. Vypadá to tak, že si jestřábi v radě guvernérů vyjednali zvýšení sazeb o půl procentního bodu a na oplátku schválili holubicím zmíněný balíček,“ domnívá se analytik Tomáš Pfeiler ze společnosti Cyrrus.
Samotný popis produktu je podle něj poměrně vágní. „ECB bude nakupovat dluhopisy fundamentálně zdravých zemí, u kterých z důvodu negativní nálady dojde k prudkému nárůstu výnosů. Tyto země nesmí bojovat s vážnými makroekonomickými disbalancemi nebo neudržitelnou fiskální pozicí,“ popisuje analytik.
„ECB začne nakupovat v momentě, kdy uzná za vhodné – na základě řady indikátorů, které však odmítá zveřejnit. Taktéž se příliš nezmiňuje o tom, jakým způsobem plánuje své akce sterilizovat, tedy aby centrální nešla proti současnému kurzu utahování měnové politiky. Čekal jsem větší míru transparentnosti,“ dodává Pfeiler.
Základní úroková sazba ECB byla navzdory vysoké inflaci dlouhou dobu na rekordním minimu nula procent. Inflaci už delší dobu zvyšuje růst cen energií a potravin, kdy tempo zdražování nabralo na intenzitě i v důsledku války na Ukrajině.
„Opatrný přístup ke zvedání sazeb ECB avizovala již v minulosti v souvislosti s tím, že musí brát ohled na jižní křídlo EU, které je výrazně více zadlužené a vyšší úroky by znamenaly prodražení obsluhy dluhu. Dnešním rozhodnutím však ECB dala jasně najevo, že s inflací chce bojovat aktivně. Možná si jsou centrální bankéři vědomí toho, že cesta k dalšímu zvýšení sazeb nemusí být vůbec jednoduchá, a tak dnešním krokem chtěli zvednout sazby výrazněji i do budoucna,“ komentuje rozhodnutí centrální banky analytik Tomáš Volf ze společnosti Citfin.
„Pro trhy to bylo spíš mírné překvapení, protože se počítalo se zvýšením spíše o čtvrt procentního bodu. Na druhou stranu poslední dny nasvědčovaly tomu, že pokud by ECB nezvedla sazby o půl procentního bodu, dala by tím signál, že cenovou stabilitu nebere vůbec vážně,“ vysvětluje analytik Pfeiler.
„Toto zvýšení navíc může vyvolat tlak na Českou národní banku. Není totiž důležité, že u nás jsou sazby mnohonásobně vyšší než v eurozóně, ale mnohem důležitější je směr, kterým se centrální banka vydá. Pokud by ECB dále takto sazby zvyšovala, musela by na to ČNB nějakým způsobem reagovat,“ dodává analytik.
Americká centrální banka (Fed) ve snaze mírnit inflaci letos zvýšila úrokové sazby už třikrát, celkem o 1,5 procentního bodu. Její základní úroková sazba se tak nyní nachází v pásmu 1,50 až 1,75 procenta. Předpokládá se, že Fed příští týden přikročí k jejímu dalšímu zvýšení.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) minulý měsíc zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Tak vysoko byla její základní sazba naposledy v roce 1999. ČNB kvůli rostoucí inflaci zahájila zvyšování úroků již loni v červnu.
Aktualizace: Doplnili jsme informace o rozhodnutí ECB
