Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání po červencové přestávce znovu snižuje úrokové sazby. Klíčová depozitní sazba, za níž si komerční banky ukládají přebytečné peníze u centrální banky, se tak dostala na úroveň 3,5 procenta.
Bylo to letos už druhé snížení sazeb. Poprvé ECB snížila úroky v červnu, bylo to jejich první snížení od roku 2019. Uvolnění měnové politiky by mělo podpořit ekonomiku eurozóny, která se v poslední době potýká se slabým růstem.
Na červencovém zasedání centrální banka s úroky nehýbala. Představitelé ECB totiž vyčkávali na další data, která by mohla potenciálně pokles inflace zpomalit, a proto byli obezřetnější.
Pozornost byla věnována především datům z pracovního trhu, který se podle některých ukazatelů přehřívá. Míra nezaměstnanosti je na historických minimech a mzdy rostou poměrně solidním tempem.
ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby až do letošního června držela klíčovou depozitní sazbu na úrovni čtyř procent.
Vysoké úrokové sazby sice pomáhají snižovat inflaci, ale také zvyšují náklady na půjčky, což může brzdit investice a spotřebu. Vzhledem k tomu, že inflace v eurozóně v srpnu podle odhadů Eurostatu zpomalila na 2,2 procenta z červencových 2,6 procenta, cítí se ECB komfortněji ohledně možností uvolnění politiky.
Euro vůči ostatním měnám na samotné snížení úroků v podstatě nereagovalo, jelikož trh s tímto scénářem dopředu počítal. To se příliš nezměnilo ani během následné tiskové konference, na níž vystoupila prezidentka ECB Christine Lagardeová.
Šéfka centrální banky v úvodu poznamenala, že čtvrteční snížení sazeb je v souladu s aktuálním výhledem inflace a současnou dynamikou inflace. Rozhodnutí snížit depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu bylo podle ní jednomyslné.
„Nedávná data o inflaci přišla víceméně v souladu s očekáváními a nové projekce ECB potvrzují náš předchozí výhled,“ vysvětlila. Podle ECB by měla inflace v roce 2024 dosahovat průměrně 2,5 procenta, v roce 2025 klesnout na 2,2 procenta a v roce 2026 na 1,9 procenta.
„Inflace se ke konci roku může znovu zvýšit, ale ve druhé polovině příštího roku očekáváme její pokles směrem k našemu dvouprocentnímu cíli,“ doplnila prezidentka ECB. V kontextu ekonomického růstu Lagardeová zmínila, že ekonomická aktivita zůstává slabá.
„Podle našich projekcí poroste ekonomika eurozóny o 0,8 procenta v roce 2024, přičemž růst by měl posílit na 1,3 procenta v roce 2025.“ Současně však upozornila, že domácí poptávka je slabší a pracovní trh, ačkoliv stále odolný, vykazuje určité známky ochlazení.
Na závěr Lagardeová ujistila, že ECB zůstává odhodlána vrátit inflaci na svůj cíl. „Budeme držet úrokové sazby na dostatečně restriktivní úrovni tak dlouho, jak bude nutné,“ prohlásila, přičemž zdůraznila, že rozhodování ECB bude nadále záviset na datech.
„Naše rozhodování o úrokových sazbách není předem dané. Nejsme nijak zavázáni k rozhodnutí na říjnovém zasedání, které je za šest týdnů,“ uvedla.
Zatímco ECB už s uvolňováním začala, americká centrální banka (Fed) se snižováním úroků stále vyčkává. Míra inflace ve Spojených státech v srpnu zpomalila na 2,5 procenta z 2,9 procenta v předchozím měsíci a byla nejníže za tři a půl roku. Analytici odhadují, že Fed příští týden sníží sazbu také o čtvrt procentního bodu.
