Článek
Už v roce 2022, když začala válka na Ukrajině a starý kontinent zasáhla nejistota ohledně dodávek plynu z Ruska, se Evropa rozhodla rychle vybudovat další kapacity pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Od roku 2021 narostly o 85,15 miliardy metrů krychlových a další jsou ještě ve výstavbě, nebo v plánu.
Většina současné kapacity LNG terminálů se však nevyužívá. Podle Institutu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzu (IEEFA) průměrná míra využití terminálů loni klesla na 42 procent z 58 procent v roce 2023.
Zpomalila však i výstavba nových terminálů. Zatímco v letech 2021 až 2023 se kapacita dovozních terminálů v Evropě zvýšila o 22 procent, v roce 2024 vzrostla jen o devět kvůli odkladům a zpožďování výstavby.
Jak se terminály využívají se ale liší v různých státech Evropy. Španělsko, Řecko či Německo patří k zemím, kde roční využití nedosahuje ani 30 procent. Ale třeba Polsko a Chorvatsko své kapacity využívá z více než 80 procent, Nizozemsko pak ze 60 procent.
Nejvíce lodí s LNG pro Česko připlulo během horké části energetické krize, zhruba v prvním roce po startu terminálu.
Aktuálně se LNG terminál v nizozemském Eemshavenu, ve kterém má kapacitu pronajatou i energetická skupina ČEZ, využívá zhruba z jedné třetiny. Kromě ČEZ v něm mají část pronajatou i společnosti Shell a Engie. „Nejvíce lodí s LNG pro Česko připlulo během horké části energetické krize, zhruba v prvním roce po startu terminálu, kdy byla cena plynu vysoká a dodávky byly nejvíce potřeba,“ říká mluvčí ČEZ Roman Gazdík. I poté se do terminálu plyn dovážel, ale v o něco menší míře.
Během dvou let provozu tohoto terminálu do něj dopravilo zkapalněný plyn pro Českou republiku celkem 45 lodí se čtyřmi miliardami metrů krychlových plynu. Další země jako Francie, Itálie či Belgie využívají svou kapacitu přibližně z poloviny.
„Zároveň se využití u některých zemí výrazně odlišuje v zimních a letních měsících. Např. dovoz LNG do EU v lednu 2025 oproti měsícům relativně nízkého dovozu během druhého a třetího čtvrtletí 2024 je o 30 až 40 procent vyšší. Obecně však míra využití okolo 50 procent neznamená nízké využití,“ popisuje Michal Kocůrek, řídící konzultant poradenské společnosti EGÚ Brno.
Někde je objem terminálů schválně příliš velký. „V řadě zemí je kapacita naddimenzovaná tak, aby pokrývala veškerou poptávku i v zimních špičkách. To se týká zemí s nízkou skladovací kapacitou a omezeným propojením na sousední státy, kde LNG tvoří hlavní zdroj dodávek plynu, zejména Španělska,“ říká Kocůrek.
Na dovoz zkapalněného zemního plynu však působí i cena. V posledních měsících obchodníci přestali nakupovat plyn do zásobníků, protože jeho ceny byly vysoké a naopak využívali surovinu, která v zásobnících už je.
„Je pro ně tedy ekonomicky výhodnější dodávat plyn odběratelům do značné míry pomocí těžby plynu ze zásobníků. Oproti loňskému roku je situace naprosto opačná. Tehdy naopak na trhu ceny klesaly, a tudíž bylo pro obchodníky výhodnější maximalizovat nákup na trhu, namísto těžby ze zásobníků,“ říká Kocůrek.
Nižší potřebu dovozu způsobila i vysoká naplněnost zásobníků na konci minulé topné sezony. „Dovoz LNG v roce 2024, a tedy i využití kapacity terminálů v EU, byly proto meziročně nižší,“ říká expert.
Přestože naplněnost zásobníků v Česku byla k 26. únoru na 31 procentech, podobně jako ostatní evropské zásoby, dovoz zkapalněného zemního plynu klesal. Evropa ale nestrádá a ukazuje se, že současná celková kapacita terminálů pro dovoz LNG je dostatečná, aby pokryla stávající poptávku.
Evropa začala v roce 2022 navyšovat kapacitu svých importních LNG terminálů.
„V EU přibylo více než 70 miliard metrů krychlových roční znovuzplyňovací kapacity od doby před ruskou agresí na Ukrajině v roce 2022. V kombinaci s dalšími zdroji a poklesem spotřeby plynu přibližně o 20 procent je současná roční kapacita na úrovni celé EU více než dostatečná,“ říká Kocůrek.
Přes to všechno se předpokládá, že kapacita LNG terminálů do konce dekády ještě naroste. V plánu to mají státy i velké firmy, které s vládami spolupracují. Podle nich to do budoucna bude nutné a nechtějí se ocitnout v situaci náhlé nepředvídané změny na trhu, jako to bylo v případě Ruska. Další jednotky jsou buď plánované, nebo ve výstavbě. Připravují se například terminály v německém Wilhelmshavenu a Brunsbüttelu, nebo v polském Gdaňsku.
Aktuálně se staví i pevninský terminál v německém Stade, kde si od roku 2027 pronajal část i ČEZ. Zajistí dvě miliardy kubíků zemního plynu ročně.
Do roku 2030 by podle predikcí mohla kapacita evropských terminálů překročit 400 miliard kubíků. „Zdvojnásobení výstavby nových terminálů LNG bez zohlednění vývoje poptávky zvyšuje riziko nadměrných investic a nedostatečného využití infrastruktury v souvislosti s urychlením přechodu na energetiku,“ tvrdí ale Ana Maria Jaller-Makarewiczová, vedoucí energetická analytička evropského týmu IEEFA.
Již v loňském roce jsme sledovali mírné oživení spotřeby plynu v průmyslové oblasti. To však nyní opět naráží na vysokou cenu plynu.
Budování dalších terminálů však bude záležet i na poptávce po plynu v EU. Spotřeba energií sice v letech největší krize klesla, postupně se však začala vracet k růstu. „Již v loňském roce jsme sledovali mírné oživení spotřeby plynu v průmyslové oblasti. To však nyní opět naráží na vysokou cenu plynu, která řadu podniků vede k odstávkám či přesunu výroby náročné na využívání plynu mimo EU,“ říká Kocůrek.
Pokud podle něj nedojde k nárůstu spotřeby plynu, není důvod navyšovat dovoz amerického LNG do Evropy. Poptávka by však mohla růst v souvislosti s výstavbou nových plynových elektráren v Evropě, které si vyžádají nárůst dodávek plynu. Právě tento druh elektráren má nyní v Evropě překlenout období po rušení těch uhelných.
Některé státy však stále dovážejí plyn ve zkapalněné podobě z Ruska, zejména Španělsko. „Samozřejmě dojde-li k dalšímu omezení dodávek ruského plynu a ruského LNG, nabízí se dovoz amerického LNG jako jedna z nejjednodušších alternativ,“ myslí si Kocůrek.
Dodávky ruského LNG do Evropy loni meziročně stouply o 2,3 miliardy kubíků. „Třetinu dovozu ruského LNG do EU tvořily v roce 2024 spotové obchody. Členské státy by měly upřednostnit postupné ukončení těchto toků, které nejsou předmětem dlouhodobých smluv,“ uvedla Jaller-Makarewiczová.
ČEZ však LNG z Ruska neodebírá. Jednou z podmínek výběrového řízení na pronájem kapacity v nizozemském terminálu totiž bylo, že do něj nebudou dováženy dodávky z Ruska.
„Dodávky zajišťujeme běžně nákupem LNG plynu na trhu, naprostá většina dodávek do terminálu míří ze Spojených států, konkrétně z terminálů v Louisianě a v Texasu. Stále platí, že do terminálu nevozíme žádný plyn z Ruska,“ uvedl Gazdík.
USA aktuálně obstarává největší objem dodávek do Evropy. Loni se odsud dovezlo 62,8 miliardy kubíků plynu, což je o 14,1 miliardy méně než předchozí rok.
