Evropa se spletla. Plán na 60 milionů čerpadel je nereálný, říká šéf asociace

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na první pohled velký pokles, který ale nepřekvapil. V roce 2024 se v Česku prodalo dle Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ) přes 20 000 tepelných čerpadel. V předminulých dvou letech se po nich strhla velká poptávka a velké krabice s vrtulí rostly u nových i starých rodinných domů jako houby po dešti. Loni však zájem o ně spadl níže, než byl před energetickou krizí.

„Extrémně vysoká poptávka, která začala už koncem roku 2021 a pokračovala v letech 2022 a 2023, znamená, že trh byl přesycen a my se tímto číslem blížíme do normálu. A tento stav bude pokračovat,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys předseda AVTČ Radek Červín.

Pokles zájmu o čerpadla potvrzují i společnosti, jež je zákazníkům instalují.

Ochlazení trhu má však dopad i na instalační firmy a výrobce čerpadel. Jejich kapacity, které musely během boomu navýšit, nyní zahálejí. Některé firmy se tak vracejí ke svému původnímu řemeslu a zabývají se třeba vytápěním budov nebo se snaží uplatnit v zahraničí. Někteří výrobci však museli zásadně omezit produkci.

Pokles poptávky má však i pozitivní dopad, který mohou pocítit zákazníci. Dříve dlouhé dodací lhůty se loni vrátily do normálu. „Čekací doba se dříve mohla natáhnout až na několik měsíců. Nyní se, myslím, pohybujeme do dvou měsíců od objednání,“ popisuje Červín.

V příštích letech by se však mohl trh s čerpadly opět oživit. Popohnat by jej mohlo i snížení nákladů na provoz tepelných čerpadel, jež by se díky zlevnění cen elektřiny mohly dle Červína meziročně snížit o 15 až 20 procent.

V roce 2024 se však provoz tepelného čerpadla v porovnání s předchozím rokem prodražil, neboť samotný proud sice zlevnil, vzrostly ale poplatky za distribuci elektřiny a hlavně právě pro „čerpadlářskou“ sazbu D57d.

Asociace v době těchto změn navýšení ceny elektřiny kritizovala. Argumentovala tím, že stát čerpadla na jednu stranu dotačně podporuje kvůli směřování k zelené energetice, ale na straně druhé je růstem regulované složky znevýhodňuje oproti ostatním méně ekologickým zdrojům vytápění.

„Samozřejmě proběhlo velké množství jednání se všemi dotčenými orgány, ať už je to Ministerstvo průmyslu a obchodu, Energetický regulační úřad, Ministerstvo životního prostředí či Státní fond životního prostředí. Společně jsme se snažili najít cestu, jakým způsobem investici do tepelného čerpadla snížit a ekonomicky znormalizovat,“ říká Červín.

Směrnice Evropské komise REPower EU, která se snaží snížit závislost sedmadvacítky na energetických surovinách z Ruska, plánuje, že v roce 2030 bude evropské budovy vytápět a chladit až 60 milionů tepelných čerpadel. Nyní jich je v Unii ale jen asi 20 milionů.

Dle Ministerstva průmyslu a obchodu by to pro Českou republiku znamenalo nainstalovat do konce dekády 600 tisíc čerpadel. Podle Červína to však není reálné. „Spletla se celá Evropa. Ukazuje se, že plán byl příliš ambiciózní. A přestože tepelné čerpadlo dává smysl do novostavby i renovace, je potřeba plány trochu přepracovat,“ říká.

Číslo, jehož by bylo možné v roce 2030 dosáhnout, je dle něj mnohonásobně nižší. „Byli bychom schopní nainstalovat dva až tři miliony tepelných čerpadel,“ předpokládá Červín.

Tuzemské firmy i tak podle něj mají kapacity na to, aby uspokojily i zvýšenou poptávku po čerpadlech. Ve výrobě dle něj problém není, situace je však horší u instalačních společností.

„Je potřeba, aby nejen v Čechách, ale v celé Evropě probíhalo masivní vzdělávání nebo dovzdělávání montážníků tak, aby byli schopni kromě stávajících zdrojů montovat i tepelná čerpadla,“ popisuje Červín.

Na celý rozhovor se můžete podívat v úvodním videu.