Článek
Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupala na pět procent, což je nejvyšší hodnota od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Ve své rychlém odhadu to oznámil evropský statistický úřad Eurostat.
Zvyšovaly se hlavně ceny energií a potravin. V prvním případě statistici hlásí růst o 26 procent, u jídla o 3,2 procenta. V listopadu byla inflace na 4,9 procenta. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, zveřejněny budou později.
Růst cen se liší také geograficky, nejméně ceny vyskočily ve Finsku (3,2 %), zatímco země Pobaltí (Estonsko, Litva) hlásí naopak skoky o více než 10 procent.
Inflace v eurozóně tak zůstává vysoko nad cílem Evropské centrální banky (ECB), která jej stanovila na dvě procenta. Ale překonala také odhady analytiků, ti se podle agentury Bloomberg shodovali na cenovém skoku o 4,8 procenta.
Šéfka ECB Christine Lagardeová a její tým zatím proti inflaci žádný zásadní krok nepodnikly, považují ji za přechodnou vlnu. Podobně v minulosti argumentoval také americký Fed – jenže ten už utlumuje covidové nákupy dluhopisů a pro letošní rok avizuje zvyšování úrokových sazeb. Nic z toho centrální bankéři z Frankfurtu zatím nehlásí.
„Inflace nejen v Česku, ale také v celé eurozóně nabírá na intenzitě a její křivka objevuje nová, třicetiletá maxima. Faktor je přitom zcela zřejmý – ceny energií jsou na ‚fakturách v eurech‘ o čtvrtinu vyšší. Menší státy v Pobaltí jsou smutnými ‚lídry‘ eurozóny. Tam ve dvou státech ze tří převyšuje inflace dokonce dvouciferné hodnoty. Bohužel vůbec nemůžeme hovořit o konci zvyšování cen. Z dlouhodobého pohledu jsme spíše na začátku jedné epizody,“ komentovala výsledek ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková.
