Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropské nařízení proti odlesňování, takzvané EUDR, zatápí nejen firmám, ale také státní správě. Česko ani další členské země EU se nestíhají na složitou agendu připravit a žádají o odklad.
Smyslem nařízení, které má pro velké a střední podniky začít platit od ledna 2025 a pro ostatní od června, je zastavit ničení světových lesů důslednou kontrolou sedmi importovaných a exportovaných komodit – kávy, kakaa, produktů ze skotu, sóji, palmového oleje, dřeva a kaučuku. Zní to jednoduše, ale jde o tisíce výrobků, které jsou z nich vyrobeny, jako jsou potraviny, pneumatiky či papír.
Jak už popsaly SZ Byznys, část firem o administrativně náročné agendě vůbec neví. Druhá část se na ni chystá, jenomže ani to nestačí. Řada věcí je krátce před oficiálním startem legislativně „nedotažená“. Chybí například klíčový informační systém Evropské komise, do kterého budou společnosti hlásit pohyby zboží i jeho původ.
Na nařízení se připravují i kontrolní orgány a Celní správa ČR. Hlavním orgánem pro provádění nařízení proti odlesňování bude Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL), který se transformuje do nového Národního lesnického institutu. Úřad má dnes na starosti rozvoj lesů i myslivosti.
Nařízení zaměstná i další dozorové orgány: Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, Státní veterinární správu, Českou inspekci životního prostředí, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, krajské hygienické stanice a Českou obchodní inspekci.
Jejich úkolem bude kontrolovat, zda tuzemské firmy neobcházejí nařízení a na vnitřní trh nemíří produkty pěstované na farmách, které vznikly na místě nelegálně vykácených lesů. Mýcení pralesů je především problém zemí třetího světa. V Brazílii se deštné pralesy vypalují kvůli intenzivním chovům dobytka, v Indonésii kvůli produkci palmového oleje…
Tisíce nových kontrol
Dvě třetiny kontrol bude mít na starosti transformovaný lesní úřad, pod který spadá hlavní sledovaná komodita – dřevo. Ze současných 70 kontrol tohoto úřadu ročně Ministerstvo zemědělství očekává nárůst na 2500 kontrol.
„Tento výrazný nárůst objemu kontrol, a zároveň i jejich větší komplexnost, vyžaduje posílení personálních kapacit, zejména, nikoliv však výlučně, na straně ÚHÚL. Navýšení je tedy nezbytné pro plnění těchto nových povinností,“ uvádí Ministerstvo zemědělství.
Důvodová zpráva k novele o dřevě, jíž se nařízení zanese do české legislativy, zmiňuje předpokládané navýšení personálních kapacit až o 96 zaměstnanců pro všechny zmíněné kontrolní orgány. Patnáct z nich si nárokuje Česká obchodní inspekce. Ze zbylých míst většina pravděpodobně připadne na „nový“ ÚHÚL.
Ostatní dozorové orgány zajistí zhruba třetinu všech kontrol. Půjde například o kontroly produktů z hovězího masa v režii Státní veterinární správy, kontroly krmiv ze strany Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského nebo o kontroly dřeva, kaučuku a palmy olejné Českou obchodní inspekcí.
S plněním nařízení dozorovým orgánům pomůže chystaný Národní lesnický institut, který bude na vyžádání například ověřovat uvedenou geolokalizaci produkce, tedy přesnou polohu farem, respektive výroby ve třetích zemích.
Podstatný nárůst kontrol není českým výmyslem. Vyplývá přímo z nařízení EU, které stanovuje povinnost zkontrolovat minimálně tři procenta subjektů u zemí s mírným rizikem a devět procent subjektů u zemí s vysokým rizikem.
Samotná klasifikace těchto zemí podle rizika však zatím chybí. Stejně tak není připraven ani nový informační systém EU, prostřednictvím kterého bude probíhat administrace. Chybí i další podrobná vodítka, která mají pomoci s prováděním nařízení v praxi. České Ministerstvo zemědělství, stejně jako většina členských států EU, proto požádalo o odklad účinnosti nařízení.
Firmy i úřady mají kvůli chybějícím informacím svázané ruce, jsou přitom pod tlakem nové legislativy, která vyžaduje také úpravu interních počítačových systémů.
Nepřipravený systém
„Agenda předpokládá zásadní úpravy IT infrastruktury – evidování doposud neevidovaných skutečností a jejich předávání dalšímu úřadu prostřednictvím doposud neexistujícího informačního systému,“ vyjádřil se mluvčí Státní Veterinární správy Petr Majer. Veterináři budou kontrolovat živý skot, maso ze skotu, zpracované výrobky se skotem i kůže.
Podle Majera zatím není vůbec jasné, co se od veterinární správy žádá v případě kontrol živého skotu narozeného a chovaného v Česku. V zásadě budou krajští veterináři při kontrolách ověřovat, že chovatelé, zpracovatelé a obchodníci mají zpracovaný systém náležité péče, jímž garantují, že nezpůsobili odlesnění.
„Samozřejmě bude nutné proškolení úředních veterinárních lékařů provádějících kontroly, a to ve zcela nové problematice, která nikterak nesouvisí s veterinární péčí,“ říká Majer.
My ani všichni ostatní zatím nevíme, jak přesně máme nařízení naplnit. Systémy toho, jak prokázat vlastnictví půdy, jsou v každé zemi jiné.
Nařízení má ovšem jasný cíl, který lze těžko zpochybňovat – zastavit odlesňování. Planeta každoročně přichází o 10 milionů hektarů lesa. Odlesňování je podle Evropské komise zodpovědné za produkci 11 procent emisí skleníkových plynů. V letech 1990 až 2008 údajně EU dovezla a spotřebovala jednu třetinu celosvětově obchodovaných zemědělských produktů spojených s odlesňováním.
Podle Tomáše Paříka, předsedy představenstva společnosti Wood & Paper, která ročně zobchoduje dříví za více než deset miliard korun, však nařízení míří kanonem na komára a jde o šílený administrativní moloch. Mimo jiné proto, že se musí kontrolovat také tisíce výrobků, které se obchodují na vnitřním evropském trhu, u nichž je nízké riziko, že by byly produktem spojeným s odlesňováním.
„My ani všichni ostatní zatím nevíme, jak přesně máme nařízení naplnit. Systémy toho, jak prokázat vlastnictví půdy, jsou v každé zemi jiné. Někde ani neexistují katastry,“ říká o dodává: „Obávám se, že se nařízení může stejně obcházet. A Čína se už nechala slyšet, že žádné geolokační informace poskytovat nebude.“
