Článek
Článek si můžete poslechnout i v audioverzi.
Prezident Petr Pavel svým novoročním projevem zesílil debatu o přijetí eura. Vyzval k tomu, aby k zavedení společné evropské měny začalo Česko podnikat konkrétní kroky.
Podle viceguvernérky České národní banky (ČNB) Evy Zamrazilové musí na datu vstupu Česka do eurozóny panovat širší politická shoda. „Bez té to nedává smysl, protože ten proces je dlouhodobý a náročný. Často slýcháme o vstupu do režimu směnných kurzů jako v podstatě o automatické věci, ale i to je vážný krok s řadou podmínek, které by musely být splněny legislativně,“ řekla v nedělním diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce s tím, že takové změny Parlament neodsouhlasí bez toho, aniž by na nich panovala shoda.
Vstup do eurozóny by se určitě nestihl za jedno volební období. „Minimálně dva roky by trvala příprava pro vstup do režimu měnových kurzů,“ uvedla Zamrazilová. Dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II je vyžadováno od všech zemí před vstupem do eurozóny. Státy tím splní požadavek na kurzovou stabilitu, jež je jedním ze čtyř kritérií, která musí země splnit pro přijetí eura.
„V momentě, kdy v tom režimu jste, byste tam měli zůstat co nejkratší dobu. Úplně to nejhorší, co by se nám mohlo stát, je, že bychom se do tohoto režimu dostali a nová politická reprezentace by ho zastavila,“ vysvětluje Zamrazilová.
Česká republika by podle ní měla ohledně přijímání eura postupovat tak, aby její pobyt v režimu měnových kurzů nenarušoval stabilitu české měny. Za absolutní nutnost považuje také stabilizaci veřejných financí.
„Stabilita veřejných financí musí být dlouhodobá, na desítky let dopředu, nejenom do roku 2032 nebo 2033, kdy bychom slavně přijali euro. Myslím, že je to možné. Kdyby se zákon o rozpočtové odpovědnosti povýšil na zákon ústavní, pak si myslím, že by ta šance byla vyšší,“ říká Zamrazilová.
S tím souhlasí i náměstek ministra financí Marek Mora, který by rovněž zákon o rozpočtové odpovědnosti povýšil na ústavní. „To je samozřejmě v českých podmínkách velký problém,“ dodává.
Dalším z kritérií pro přijetí eura je podmínka cenové stability, která stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o více než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen.
Zatím inflační předpovědi pro Českou republiku klesají. Začátkem letošního roku bude inflace začínat trojkou. „Dnes je to konsenzuální názor.“ Obrat v prognózách nečeká, obavy se poněkud zmírnily.
V první polovině tohoto roku by však podle předpovědí měla inflace dále padat. „Určitě je na místě velká obezřetnost ze strany centrální banky ve střednědobém horizontu, aby se nám nevrátila druhá vlna. Myslím, že sazby jsou na dnešní úrovni dostatečně přísné, možná až příliš,“ říká Mora.
Jestli by euro například přispělo ke snižování inflace by se podle ekonomů dalo hodnotit až s delším odstupem. Inflace v pobaltských zemích byla na úrovni 2,7 procenta, na Slovensku přes čtyři procenta. „Je vidět, že možná politika Evropské centrální banky i pro Slovensko umožnila perzistenci inflace na delší období,“ uvedla Zamrazilová.
Dalším z kritérií pro přijetí eura je, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP.
