Ekonomika sama přechází na euro. Firmy si ho půjčují víc než koruny

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pelhřimovský Agrostroj patří k největším tuzemským výrobcům zemědělské techniky, kterou dodává řadě světových značek včetně John Deere či Claas. Zhruba polovina produkce tohoto tradičního českého strojírenského podniku míří do automobilového průmyslu.

V roce 2022 dosáhl Agrostroj čistého obratu ve výši téměř 15 miliard, přičemž největší část utržil v Německu, a vykázal ztrátu 166 milionů. V témže roce čerpal úvěry v celkové výši 3,3 miliardy, které si vzal v eurech.

„My máme všechny úvěry v eurech. Naše firma vyrábí z 99 procent na export, takže veškerá inkasa, co nám jdou od našich zákazníků, jsou vesměs v eurech,“ říká finanční ředitelka Agrostroje Hana Ratajová.

„Proto se snažíme jít cestou přirozeného hedgingu a všechny platby našim dodavatelům i splátky úvěrů chceme mít v eurech. Z toho důvodu využíváme eurové úvěry,“ vysvětluje. Podobně postupuje stále větší počet českých firem, a česká ekonomika tak spontánně přechází na společnou evropskou měnu.

Podle statistik České národní banky (ČNB) poskytly obchodní banky od začátku roku 2019 do konce letošního září firmám úvěry v korunách v celkové hodnotě 1,16 bilionu korun, zatímco úvěry čerpané v eurech dosáhly výše 892 miliard.

Tento poměr se v posledních letech obrací. Loňský rok byl první, kdy si české firmy půjčily více peněz v eurech (téměř 168 miliard korun) než v korunách (zhruba 145 miliard), a trend pokračuje i letos, kdy si firmy od ledna do konce září vybraly eurové úvěry za více než 129 miliard korun, zatímco korunové za 122 miliard.

Kromě provázanosti české ekonomiky s tou evropskou, především německou, jsou klíčovým faktorem úrokové sazby, které jsou v eurozóně stále výrazně nižší než v Česku.

„Rozdíl v úrokových sazbách Evropské centrální banky a domácí ČNB zapříčinil v roce 2022 výrazný nárůst objemu eurových úvěrů z úrovně zhruba 30 procent na 45 procent z celkového firemního úvěrového portfolia České spořitelny. Růst podílu objemu eurových úvěrů pokračuje i v letošním roce a v říjnu 2024 dosáhl úrovně 46 procent,“ uvádí mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Eura si podle Hrubého půjčují všechny typy firem od velkých korporací až po startupy. Spořitelna si nicméně hlídá, komu je půjčí. „Klíčové je pro nás vyhodnocení eurové saldo pozice klienta, tedy to, aby měl příjmy v eurech,“ říká Hrubý.

„Ve velmi individuálních případech můžeme firemním klientům financování poskytnout i při nedostatečné eurové pozici, ale jen po splnění stress-test scénáře a v situaci, kdy si je klient schopen v dohledné budoucnosti zajistit příjmy v eurech,“ doplňuje mluvčí České spořitelny.

Banka ČSOB zaznamenala po snížení úrokových sazeb ČNB stabilizaci poptávky po eurových úvěrech, do budoucna však očekává její růst. „Obezřetně sledujeme trend celkové eurizace české ekonomiky, jsme připraveni jej následovat a v dlouhodobém horizontu očekáváme další akceleraci úvěrů v eurech,“ říká mluvčí ČSOB Kateřina Dudášová.

Hospodářská komora naopak očekává, že vzhledem ke zmenšujícímu se rozdílu mezi úrokovými sazbami v eurozóně a v Česku bude podíl korunových úvěrů znovu růst.

„Zároveň však nelze vyloučit, že oproti datům před rokem 2022 dojde k určité změně poměru mezi korunovými a eurovými úvěry a některé firmy, pro které to kvůli úzkému napojení na země eurozóny dává ekonomický smysl, zůstanou alespoň zčásti u čerpání úvěrů v eurech,“ uvažuje ředitelka sekce legislativy, práv a analýz Hospodářské komory Lenka Janáková.

Vláda Petra Fialy se k přijetí eura staví neutrálně, až negativně a v květnu premiér oznámil, že rozhodnutí o zahájení procesu vstupu Česka do eurozóny přenechává kabinetu, který vzejde ze sněmovních voleb v příštím roce.

Zastánci společné evropské měny přitom tvrdí, že české firmy už věří víc euru než koruně. „Tak jako lidé hlasují nohama, když se jim něco nelíbí, tak firmy hlasují úvěry. To znamená, že se ukazuje, které měně věří víc,“ domnívá se viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

Vedle vysokých úroků vidí Špicar jako jeden z hlavních důvodů nízké důvěry firem v domácí měnu vysokou inflaci. „To měla být hvězdná hodina české koruny, ta nás měla společně s českou centrální bankou ochránit před inflací a rychle a účinně inflaci srazit. Ukázalo se ale, že to byla její nejostudnější hodina,“ říká.

Ekonomický expert vládní ODS Jan Skopeček, který patří mezi odpůrce přijetí eura, nepovažuje rostoucí objem eurových úvěrů za výraz nedůvěry v korunu. „O tom bychom mohli hovořit pouze tehdy, pokud by se lidé a firmy korun zbavovali a začali spořit v cizí měně. To, že dlužím v cizí měně, neříká nic o důvěře v měnu samotnou. To, že v nějaké měně spořím, naopak ano,“ říká.

Kromě úvěrů mohou české firmy vést v eurech i své účetnictví a od Nového roku mohou také v eurech vyplácet mzdy některým svým zaměstnancům, především těm, kteří působí v eurozóně. Tyto možnosti však zřejmě budou využívány spíše sporadicky.

„Zatím o tom neuvažujeme, protože vedeme účetnictví v českých korunách a i program na mzdy máme v korunách, takže bychom museli udělat různé úpravy. Zájem neprojevili ani naši zaměstnanci,“ říká finanční ředitelka Agrostroje Pelhřimov Hana Ratajová.