Článek
/ Od zvláštního zpravodaje ve Francii /
Ursula von der Leyenová za bouřlivého potlesku políbila kanadského premiéra Marka Carneyho na obě tváře. Stovky přítomných europoslanců tleskají ve stoje, nadšení je téměř hmatatelné. Vyvolalo ho prohlášení předsedkyně Evropské komise, v němž oznámila, že se má Kanada stát prvním přidruženým členem Evropské unie.
„Drahý Marku, řekla jsem, že musíme naléhavě přehodnotit naše partnerství. Ráda bych proto s Vámi spolupracovala na otevření dveří k tomu, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem EU. Sdílíme jeden oceán, jeden soubor hodnot, jeden způsob nahlížení na svět. A nyní budeme budovat také naši společnou budoucnost – děkuji Vám, že jste zde,“ prohlásila šéfka Komise. Následný potlesk nebral konce.
Leyenová krok zdůvodnila historickými, kulturními i obchodními vazbami. Podle šéfky Komise během existence stávající obchodní dohody mezi EU a Kanadou vzrostl vzájemný obchod mezi oběma zeměmi o 75 procent za necelé desetiletí.
„Milý Marku, vaše přítomnost zde je symbolem trvalého přátelství mezi našimi lidmi. Vidíme svět stejnýma očima – od umělé inteligence po změnu klimatu, od Arktidy po geopolitiku. Posuneme se od dohody CETA k ‚Alianci pro budoucnost‘, abychom vytvořili společný prostor pro prosperitu a hospodářskou bezpečnost. Budeme pracovat na inteligentní výrobně-technologické základně. Vytvoříme technologickou alianci. Propojíme své obranně-průmyslové základny. Z Arktidy uděláme vlajkový společný projekt,“ specifikovala svou představu Leyenová.
Aliance pro budoucnost, kterou hodlá Unie s Kanadou vytvořit, se týká snazšího přístupu Ottawy na evropský trh. Obě země rovněž hodlají více spolupracovat v oblasti kritických materiálů. Dominantním zpracovatelem těchto minerálů využívaných v moderních technologiích je v tuto chvíli Čína.
Brusel se pokouší snížit i svou závislost na Pekingu, tím pádem posiluje vazby s dalšími zahraničními partnery, jako například s Kanadou. Tuto spolupráci ocenil i Manfred Weber, předseda nejsilnější politické strany v Evropě, Evropských lidovců (EPP) sdružujících přes 80 partají z kontinentu. Stejně tak šéfka druhé nejsilnější strany europarlamentu, Aliance socialistů a demokratů, Iratxe García Pérezová.
„Pane Carney, vítejte v Evropském parlamentu. Tohle je i váš domov, domov Evropy. Tisíce Kanaďanů padly na evropské půdě v boji proti tyranii během dvou světových válek. Jejich oběť pomohla vybudovat Evropu míru, demokracie a mezinárodního práva. Dnes čelí tato Evropa těžké zkoušce. Prokázal jste odvahu tváří v tvář Donaldu Trumpovi a ta odvaha má svůj význam. Protože když se vrací zákon silnějšího, potřebujeme, aby to byla také demokracie,“ prohlásila šéfka socialistů.
Ottawu ženou do bruselské náruče spory mezi Kanadou a USA. Ty se od nástupu Donalda Trumpa radikálně zhoršily především kvůli celní válce, kterou americký prezident rozpoutal proti celému světu včetně svého severního souseda. Podle kanadského premiéra Carneyho je tato situace nebezpečná a jak oznámil a již avizoval, že jeho země bude usilovat o bezpečnostní a ekonomickou alianci s Evropskou unií. Totéž ve středu za bouřlivého potlesku potvrdila svým prohlášením Leyenová.
Ovace sklízející oznámení přišlo na svět během přednesu nejdůležitějšího projevu Leyenové v roce 2026. V něm šéfka Komise každoročně zhodnocuje stav, v němž se Unie nachází, a představuje plány EU na příští rok.
Během hodiny a půl dlouhého monologu se šéfka Komise dotkla energetiky, sociálních sítí, obrany, jednotného trhu a dalších témat.
