Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropská unie připravuje cla na americké zboží v reakci na obchodní politiku Donalda Trumpa. Jde o reciproční krok, jelikož Spojené státy v půlce března uvalily 25procentní tarify na dovoz oceli, hliníku a od středy rovněž začnou platit cla na dovoz automobilů z EU.
Evropská cla míří především na politicky citlivé výrobky. Na seznam Unie umístila například motocykly Harley-Davidson, džíny Levi’s, bourbon Jack Daniel’s i arašídové máslo a pomerančový džus. Například dovozní clo na Harleye stoupne podle plánů až na 50 procent. Kalhoty Levi’s podraží o 25 procent. Láhev bourbonu může stát až o polovinu více.
V součtu mají tarify ze strany EU postihnout americké zboží ve výši 26 miliard eur, tedy 650 miliard korun. V platnost by měly vstoupit 13. 4. Unie chce zasáhnout Bílý dům tam, kde ho to politicky nejvíc zabolí, a množí se proto informace o tom, že na řadu přijdou také velké technologické korporace USA.
Rovnou pod žebra
Evropská komise uvedla, že odvetná cla jsou nutný krok k ochraně jednotného trhu. Vzhledem k tomu, že Donald Trump používá během druhého funkčního období tarify především jako politický argument pro své voliče, může mít evropské zacílení dvojitý účinek.
„Pokud Donald Trump uznává pouze sílu, musíme ji ukázat. A zrovna v otázce ekonomiky Evropa má, o co se opřít. Chápu politické dilema, kdy si nechceme zpřetrhat transatlantické vazby, to není v zájmu nikoho. Bohužel současná americká administrativa si to teď neuvědomuje a Evropu nevidí jako partnera, naopak vůči ní uplatňuje tvrdší rétoriku než ke svému primárnímu obchodnímu rivalovi – Číně,“ komentuje pro Seznam Zprávy europoslanec Jan Farský (STAN).
Podle něj by Evropa kromě politicky citlivého zboží mohla také přitvrdit vůči technologickým gigantům USA, jejichž šéfové se ve velkém účastnili i Trumpovy inaugurace.
„Mohli bychom kromě politicky citlivého zboží sáhnout Trumpovým příznivcům na hračky. Pokud by Evropa uvalila cla na technologické a digitální giganty, prezidentovo okolí by mohlo administrativu donutit jednat konstruktivně,“ dodává europoslanec.
Zakročení proti technologickým firmám USA ze strany evropských úřadů očekává také europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
„Tarify na citlivé položky byly míněné jako odpověď na cla na hliník a ocel. Nové plošné sazby na auta zřejmě budou vyžadovat větší reakci. Ta se nemusí odehrát jen v oblasti cel, ale například i v přístupu digitálních technologií na trh EU. Unie sice nechce eskalovat soudní spor, ale musí chránit svou ekonomiku a své firmy před nepodloženými sankcemi ze strany Bílého domu,“ odhaduje expert další vývoj sporu pro SZ Byznys.
Další hlas v tomto kontextu zazněl od německého europoslance Bernda Langeho, který vede parlamentní výbor pro mezinárodní obchod. Poslanec novinářům před pár dny oznámil, že by EU mohla uvalit poplatky na on-line platební firmu PayPal.
Zpátky o sto let
Obě strany obchodního konfliktu se navzájem varují, že eskalace uškodí všem. Šéfka Světové obchodní organizace WTO Ngozi Okonjo-Iwealaová v lednovém rozhovoru pro agenturu Reuters varovala, že spirála odvetných cel připomínající 30. léta by mohla globálně srazit HDP o desítky procent.
Zatímco USA i EU shodně prohlašují, že o „obchodní válku nestojí“, v praxi obě strany tvrdě brání své ekonomické zájmy.
„Cokoli nám naúčtují, naúčtujeme zpět my jim,“ prohlásil Trump v reakci na evropská opatření. Brusel zase avizuje, že je připraven pokračovat ve zvyšování cel a chce tlačit na USA pomocí cílených tarifů. Dává ale i prostor pro diplomacii. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v tomto kontextu uvedla, že EU zůstává připravena tarifní opatření zrušit, pokud USA ustoupí. Bílý dům na nabízený smír zatím nereaguje.
Spojené státy sice cla zavádějí s cílem podpořit domácí průmysl, ale zdražení dovážených surovin a komponentů může podle Rady pro mezinárodní vztahy americkým firmám uškodit. Například americký výrobce pracovní techniky Caterpillar musel po prvních Trumpových clech v roce 2018 promítnout do cen přes 100 milionů dolarů dodatečných nákladů. Studie z téhož roku odhadla, že v USA se sice zachránilo několik tisíc pracovních míst v ocelářství, ale nepřímo se ztratilo až 75 tisíc jiných pracovních míst v navazujících odvětvích.
Ekonomické scénáře pro celní válku zkrátka nejsou optimistické. Podle ratingové agentury S&P by nové tarify mohly snížit růst HDP zemí střední Evropy včetně Česka o 0,5 procenta. Mezinárodní měnový fond zvažuje snížení výhledu světového růstu, protože kombinace americko-čínského a americko-evropského obchodního konfliktu může výrazně zasáhnout globální obchod. Ve smír by proto měly doufat obě strany Atlantiku.
„Chci věřit tomu, že aktuální Trumpovy výstřelky nebudou nekonečné. Ono v konečném důsledku na jeho manýry doplatí Američané a jejich podpora této politiky nebude bezpodmínečná,“ doufá Jan Farský.
