Elektřina byla loni meziročně dražší. Letos se trend obrátí, věří energetici

Cena elektřiny loni meziročně rostla, uvádí Český statistický úřad (ČSÚ) v údajích o inflaci. Při srovnání loňského prosince s posledním měsícem roku 2023 vidíme nárůst ceny elektřiny o osm procent.

Rostoucí ceny navzdory trendu, kdy dodavatelé energií zpravidla zlevňují, způsobilo meziroční zdražení regulované složky ceny elektřiny, která je pro všechny domácnosti po celý rok stejná. „Tento faktor v rámci celého trhu převýšil nepopiratelný pokles ceny komodity,“ potvrzuje ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

V lednu 2024 došlo k výraznému nárůstu regulované složky ceny elektřiny, která oproti roku 2023 vzrostla o 65,7 procenta. Její velkou část totiž dotoval stát, aby zmírnil dopad rostoucích cen na zákazníky. Od loňského ledna musí domácnosti opět plně hradit poplatky za distribuci, síťové služby i jističe, ale především i poplatek za obnovitelné zdroje (POZE), který činí 599 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu (MWh) s DPH (495 korun bez DPH).

„Tyto faktory dominantně ovlivnily to, že mezi netypickým krizovým rokem 2023 a rokem 2024 došlo k celkovému zvýšení nákladů na energie. Nicméně je potřeba dodat, že zásadní je výpočet ČSÚ a to, co zohledňuje, protože například spotové ceny trhu zejména v prosinci byly několikrát na velice nestandardně vysokých cenách,“ popisuje ředitel dodavatele energií Yello Michal Kulig.

Výpočet ceny elektřiny vychází podle ČSÚ ze „zcela vyčerpávající nabídky všech plateb za elektřinu – tedy všech produktů silové elektřiny –, ceny za jednu megawatthodinu všech distribučních sazeb, stálé měsíční platby a plateb za ostatní služby. Jde tedy o specifickou situaci loňského roku, kdy byla nestandardní srovnávací základna z roku 2023,“ zdůvodňuje prudkou změnu mluvčí ČEZ Alice Horáková.

Naopak silová složka elektřiny loni výrazně zlevnila, a to i oproti předloňské zastropované ceně. Obchodníci promítli první zlevnění do ceníků již loni v lednu a postupně cenu snižovali v průběhu roku. „Pokud se podíváme na detail ze statistik, vidíme, že silová část elektřiny zlevnila a navýšila se jen celková cena. Důvodem je dominantně návrat státem dotovaných plateb za POZE do plateb za elektřinu,“ popisuje Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno.

Tato situace by se podle něj už ale neměla opakovat. Regulovaná složka sice rostla i pro rok 2025, ale tentokrát v průměru o 1,5 procenta.

„Distribuční platby se sice navyšují, ale nejde už o skokový návrat dotovaných položek. Obecně platí, že ČR je cenovou úrovní, pokud se na to podíváme seriózně a vyloučíme nesoulad metodik mezi různými státy EU, pod průměrem EU,“ říká Macenauer.

Letos by se měl růstový trend obrátit. V cenovém rozdílu se projeví pokles obchodních cen elektřiny a už jej nebudou ovlivňovat zásahy státu.

Podle Gavora může ČSÚ už v prvních měsících roku reportovat u elektřiny pokles. „Během prvního pololetí se bude spíš oznamovat zlevňování, protože srovnání bude meziroční. Jelikož ČSÚ sleduje meziměsíční pohyb, bude to asi docela rozdílný obrázek,“ předpokládá Gavor.

K poklesu obchodní části ceny docházelo v průběhu loňského roku postupně. Velké vlny zlevňování přišly kolem poloviny roku, následně v posledním kvartálu, k dalšímu snížení cen došlo od letošního ledna.

„Razantní pokles ceny za komoditu hraje větší roli než změny u regulované složky, kde jsou nutné investice k modernizaci a digitalizaci sítí a také je potřeba investovat,“ popisuje Horáková.

Rozdíl však zřejmě nebude nijak zásadní. „Celková cenová úroveň by se v roce 2025 měla mírně snížit – narostou sice platby za služby sítí, ale sníží se průměrně o něco více cena silové elektřiny,“ popisuje Macenauer a dodává, že i když může cena silové elektřiny klesat, regulovaná složka bude nevyhnutelně růst i v příštích letech kvůli potřebě investic do distribučních sítí.

Jelikož regulovaná složka ceny elektřiny už nerostla tak výrazně jako loni a ta neregulovaná část ceny se letos podle listopadových propočtů Energetického regulačního úřadu meziročně sníží průměrně o 17 procent, celková částka za elektřinu by tak měla klesnout o desetinu.

Gavor předpokládá, že pokud na energetickém trhu nedojde k výrazným změnám a zejména geopolitická situace zůstane stejná jako nyní, zlevňování obchodní složky ceny elektřiny se zřejmě zastaví.

„U smluv na dobu neurčitou se potenciál ještě nevyčerpal. Ceny těchto produktů byly o dost výše než u ceníků s fixací. Je vidět, že je obchodníci ještě mohou dát dolů a pokles u těchto smluv je ještě pravděpodobný,“ myslí si Gavor.

„Z hlediska nejnižších smluv na dobu určitou (typicky fixace na rok či dva, pozn. red.) už, myslím, prostor není. Pokud se nestane něco příznivého na velkoobchodním trhu, tak se můžeme dočkat toho, že se ty nyní nejnižší nabídky budou zvedat. To je nepříznivý ukazatel,“ upozorňuje Gavor.

Podobný trend potvrzují i někteří dodavatelé energií. Kulig očekává, že pokud nedojde k výrazným výkyvům na trhu, tak i ceny energií pro zákazníky zůstanou letos na podobné úrovni jako v roce 2024.

„V roce 2025 nelze předpokládat, že by se ceny za energie výrazně měnily. Poplatky za přenos elektřiny se zvýšily a ceny energií budou záviset na tom, co se bude ve světě odehrávat a jaké bude počasí,“ souhlasí Kulig.

ČSÚ uvedl, že na meziroční růst cenové hladiny měly v prosinci největší vliv ceny v oddíle bydlení, do kterých se počítá i cena elektřiny. Ta v inflačním koši zaujímá 4,4 procenta.