Článek
Evropská centrální banka se nezalekla potíží, které by mohla do eurozóny přenést švýcarská velkobanka Credit Suisse. Zvýšila všechny úrokové sazby o 50 bazických bodů.
Základní úroková sazba tak nyní činí 3,50 % a klíčová depozitní sazba vzrostla na 3,00 %.
Bankéři ve Frankfurtu tak vůbec nereagovali na aktuální potíže druhé největší švýcarské banky Credit Suisse, které by v případě přenesení do eurozóny mohly rozkolísat její finanční sektor. Někteří analytici spekulovali, že by místo zvýšení o 50 bodů mohl přijít mezikrok o 25 bodů, případně pauza ve zvyšování.
Nic z toho nenastalo, bankéře zjevně mnohem víc pálí rostoucí ceny v eurozóně, které se zatím nedaří zkrotit a které navíc vykazují mnohem větší odolnost, než se ještě před pár měsíci zdálo. Inflace sice zpomaluje, ale s aktuálním 8,5 procentem je od dvouprocentního cíle hodně vzdálená.
Rada guvernérů ji zvýšila pošesté za sebou, zvyšování úroků ECB zahájila loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila o půl procentního bodu, v září a říjnu pak základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. V prosinci tempo zvyšování poprvé zpomalila na 0,5 procentního bodu.
„Nedávné krachy bank ve Spojených státech a aktuální spekulace o možných potížích švýcarské Credit Suisse sice neměly vliv na to, o kolik dnes ECB zvýšila své úrokové sazby, na druhou stranu však podle našeho názoru povedou k tomu, že ECB zmírní své jestřábí výroky z posledních týdnů. Domníváme se proto, že se ECB vrátí ke konstatování, že další zpřísňování úrokových sazeb bude záviset na aktuálních datech a celkové situaci v ekonomice,“ uvedl Tomáš Kudla, obchodní ředitel pro ČR a SK společnosti Ebury.
„ECB si je samozřejmě vědoma tlaku, který zvyšováním sazeb může v současné chvíli vyvolat, a proto oznámila, že je připravena dodávat finančnímu systému v případě potřeby likviditu. Zároveň se sazbami ECB potvrdila snižování portfolia určeného k nákupu aktiv, tedy jakýsi opak kvantitativního uvolňování. ECB každý měsíc nakupuje aktiva, zejména dluhopisy, ale každý měsíc snižuje objem nákupů asi o 15 miliard eur,“ vyhodnocuje čtvrteční zasedání Petr Hotovec, hlavní analytik společnosti Soft Vision a fondu p-hat.
Nastavit jednotnou sazbu tak, aby nebyl vytvářen tlak na předlužené státy jihu Evropy, a zároveň byla ochlazována inflace v pobaltských státech blížící se dvaceti procentům, je podle něj neřešitelný úkol.
„Když k tomu přičteme problémy bankovního sektoru, manévrovací prostor ECB se dále snižuje,“ dodává.
