Článek
Evropská centrální banka (ECB) znovu přikročila ke zpřísnění své měnové politiky ve snaze dostat pod kontrolu inflaci v eurozóně. Ta podle rychlého odhadu Eurostatu v listopadu klesla na deset procent z říjnové hodnoty 10,6 procenta.
Vzhledem k tomu, že ECB chce mít inflaci na úrovni dvou procent, představuje listopadový pokles spíš kosmetiku. Navíc jádrová inflace zůstala u rekordně vysoké úrovně pěti procent. To naznačuje, že cenové tlaky očištěné o složky typu energie či potraviny zůstávají stále silné. Upřesněný údaj zveřejní Eurostat v pátek.
Na předchozích dvou zasedáních centrální banka úroky zvyšovala tempem o 0,75 procentního bodu. Ve čtvrtek však zvolnila, protože inflace už vykazuje známky vrcholu a rýsuje se také recese.
Klíčová depozitní sazba se čtvrtečním zvýšením o půl procentního bodu dostala na dvě procenta. Depozitní neboli vkladová sazba je úroková sazba finančních prostředků, které mohou obchodní banky předkládat centrální bance na jeden den.
„Sazby budeme nadále zvyšovat. Jakým tempem, to bude záležet na příchozích datech. V příštím roce očekáváme inflaci na úrovni 6,3 procenta, výhled HDP na příští rok snižujeme na půl procenta z 0,7 procenta,“ uvedla na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová.
Dalším krokem ECB v rámci zpřísňování měnové politiky bude snížení jejích zásob dluhopisů v hodnotě pěti bilionů eur (121,3 bilionu Kč), které nakoupila v době, kdy se snažila stimulovat hospodářskou aktivitu. Od března do konce druhého čtvrtletí příštího roku nebude reinvestovat všechny výnosy ze splatných dluhopisů, pokles bude tempem 15 miliard eur za měsíc. Tento krok firmám a vládám zdraží půjčky.
ECB tak měnovou politiku zpřísňuje navzdory zhoršujícím se hospodářským vyhlídkám eurozóny. Zvyšování úroků totiž sice pomáhá brzdit inflaci, obvykle však má negativní vliv na hospodářskou aktivitu.
ECB svým rozhodnutím následuje americkou centrální banku (Fed), která tempo zvyšování úrokových sazeb také zpomalila. Ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. V případě zasedání České národní banky (ČNB) konaného za týden ve středu se žádná změna neočekává.
Hlavní úroková sazba tak s největší pravděpodobností zůstane i nadále na sedmi procentech. Na tuto úroveň ji zvedla bankovní rada naposledy v červnu, kdy radu ještě vedl guvernér Jiří Rusnok a seděli v ní i další zastánci růstu sazeb Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký.
