Článek
Evropská centrální banka (ECB) na svém čtvrtečním zasedání přikročila k dalšímu snížení základních úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Přesně dle očekávání analytiků banka zredukovala depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,50 procenta.
Depozitní sazba je úroková sazba, za kterou si komerční banky ukládají přebytečné rezervy u centrální banky. Je důležitá, protože ovlivňuje náklady bank na držení hotovosti, a tím nepřímo ovlivňuje úrokové sazby pro podniky i domácnosti, což má dopad na inflaci a hospodářský růst.
ECB zahájila snižování úrokových sazeb loni v červnu, depozitní sazba byla před čtvrtečním krokem na úrovni 2,75 procenta. Banka loni sazbu zredukovala čtyřikrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Finanční trhy předpokládají, že letos centrální banka sníží úroky také čtyřikrát a že na konci roku bude depozitní sazba činit dvě procenta.
Statistický úřad Eurostat v pondělí ve svém rychlém odhadu uvedl, že meziroční míra inflace v zemích eurozóny v únoru klesla na 2,4 procenta z lednových 2,5 procenta. Nacházela se však nad dvouprocentním cílem ECB.
Pokles inflace na dobré cestě
„Proces dezinflace je na dobré cestě. Inflace se vyvíjí víceméně podle očekávání našich odborníků a nejnovější projekce se těsně přibližují k předchozímu výhledu inflace. Odborníci nyní předpokládají, že celková inflace dosáhne letos průměrné hodnoty 2,3 procenta, 1,9 procenta v roce 2026 a dvě procenta v roce 2027,“ uvedla centrální banka v prohlášení.
Právě dvouprocentní inflace je cílem ECB i některých dalších centrálních bank.
Centrální banka opět reviduje své projekce hospodářského růstu směrem dolů – na 0,9 procenta pro letošní rok (v prosinci čekala 1,1 procenta), 1,2 procenta pro rok 2026 a 1,3 procenta pro rok 2027. Revize směrem dolů pro rok 2025 i 2026 podle ECB odrážejí nižší vývoz a nadále slabý objem investic.
„Zčásti je příčinou vysoká nejistota v oblasti obchodní politiky i celková nejistota spojená s hospodářskou politikou,“ uvádí banka.
„Rizika pro hospodářský růst zůstávají nakloněna směrem dolů. Eskalace obchodních napětí by snížila růst eurozóny oslabením exportu a globální ekonomiky. Geopolitická nejistota je i nadále významným zdrojem rizik,“ uvedla na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová.
Rostoucí napětí v globálním obchodu podle ní přinášejí větší nejistotu do inflačního výhledu eurozóny. „Pokud by obchodní napětí eskalovalo, mohlo by dojít k oslabení eura a růstu dovozních nákladů, což by vytvářelo tlak na vyšší inflaci,“ doplnila.
„Současně by nižší poptávka po vývozu z eurozóny v důsledku vyšších cel a přesměrování vývozu do eurozóny ze zemí s nadbytečnými kapacitami vyvíjela tlak na snižování inflace,“ řekla šéfka ECB.
