Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V současnosti nejsledovanější úroková sazba ECB, depozitní (úrokové sazby, které banka platí z různých druhů depozitních účtů), přes léto setrvá na úrovni 3,75 procenta, na kterou ji centrální banka dvaceti zemí eurozóny snížila v červnu.
Vzhledem ke všeobecnému očekávání, že ECB v červenci se sazbami nepohne, se pozornost soustředila spíše na tiskovou konferenci prezidentky ECB Christine Lagardeové. Ta ponechala otázku dalšího směřování měnové politiky bez zásadnější nápovědy.
„Dnešní rozhodnutí jsme přijali jednomyslně. Otázka co uděláme v září, zůstává zcela otevřená, a (rozhodnutí) bude založeno na všech datech, která obdržíme. Není před námi žádná dopředu určená trasa, což dnes bankovní rada silně zdůraznila,“ řekla Lagardeová.
„Domácí inflace zůstává vysoká. Mzdy nadále rostou zvýšeným tempem, když dorovnávají období vysoké inflace. Vyšší nominální mzdy spolu se slabou produktivitou se podílejí na růstu nákladů na jednotku práce, ačkoli toto tempo v prvním čtvrtletí poněkud polevilo,“ řekla Lagardeová.
Růst mezd zůstává podle ECB hlavním inflačním rizikem. Navzdory víceletým kolektivním smlouvám, které ukazují na volnější tempo růstu, se tempo růstu mezd prozatím nachází daleko nad úrovní tří procent, kterou ECB považuje za slučitelnou se svým inflačním cílem.
„Inflace pravděpodobně zůstane nad naším cílem i po značnou část příštího roku,“ řekla Lagardeová s odkazem na inflační cíl, který má ECB stanovený na úrovni dvou procent.
V odpovědi na otázku, jestli na čtvrtečním zasedání někdo navrhoval snížení sazeb, Lagardeová připomněla, že podle standardního postupu rada hlasuje o návrhu hlavního ekonoma ECB. Jednotliví členové tedy nevznášejí vlastní návrhy, a všichni členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny.
Stabilitu sazeb předpovídalo všech 85 respondentů v průzkumu agentury Reuters. Stejně jednomyslný výsledek přinesla také agentura Bloomberg, kde žádný z oslovených analytiků a ekonomů neočekával od čtvrtečního zasedání banky žádnou změnu politiky.
Z průzkumu Reuters dále vyplynulo, že ECB by letos mohla sazby snížit ještě jednou, a to v prosinci. Depozitní sazba by tak rok 2024 uzavřela na úrovni 3,25 procenta. Průzkum agentury Bloomberg pak ukázal, že by klíčová sazba měla po zářijovém snížení dále klesat tempem 0,25 procentního bodu za čtvrtletí.
Podle obou agentur by měla depozitní sazba ke konci roku 2025 činit 2,50 procenta.
Inflace v eurozóně sice v červnu zvolnila na 2,5 procenta z květnových 2,6 procenta, na úroveň dvou procent, o kterou ECB usiluje, by se nicméně měla podle odhadů analytiků dostat až ve druhém pololetí roku 2025.
