Článek
Hlavní depozitní úroková sazba v eurozóně zůstává i po čtvrtečním zasedání výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) na úrovni čtyř procent, kde se drží od loňského srpna. Takové rozhodnutí se čekalo i s ohledem na výroky některých členů rady, jako například guvernéra Národní banky Slovenska (NBS) Petera Kažimíra. Podle jeho slov z minulého týdne bylo březnové snížení sazeb „no go“.
Představitelé ECB v uplynulých týdnech svými vystoupeními také tlumili očekávání trhů ohledně razance, s jakou bude ECB letos uvolňovat měnové podmínky. Podle agentury Reuters toto úsilí zabralo – trhy nyní předpokládají pro letošní rok pokles hlavní sazby o 90 bazických bodů, zatímco na začátku roku letos viděly sestup o 150 bazických bodů.
Čtvrteční rozhodnutí ponechat sazby beze změny bylo podle prezidentky ECB Christine Lagardeové jednomyslné.
Inflace v eurozóně zvolňuje od října 2022, kdy kulminovala na 10,6 procenta. V únoru zpomalila na 2,6 procenta z lednových 2,8 procenta, a opět se tak přiblížila cíli ECB stanovenému na dvě procenta.
Lagardeová po rozhodnutí řekla, že inflace sice dál zvolňuje, ale výkonné radě to zatím nestačí k tomu, aby pohnula se sazbami.
„Jsme si více jistí, ale ne dostatečně, a zjevně potřebujeme další důkazy, více dat. A víme, že data během pár příštích měsíců přijdou. V dubnu budeme vědět o trochu více, ale mnohem více budeme vědět v červnu,“ řekla Lagardeová v narážce na dvě nadcházející měnová zasedání.
„Na tom záleží, protože stavíme na datech, a trváme na tom, že budeme stavět na datech,“ řekla Lagardeová.
Na první snížení sazeb v červnu sázely před čtvrtečním zasedáním i trhy, a euro se tak obchodovalo bez výraznějších změn, v rozpětí 1,087 až 1,091 dolaru.
ECB snížila i předpověď inflace - letos ji čeká v průměru na 2,3 procenta, v příštím roce na dvě procenta a v roce 2026 na 1,9 procenta.
„Jsme odhodláni zajistit, že se inflace spořádaně vrátí ke střednědobému cíli dvou procent. Podle aktuálního vyhodnocení soudíme, že klíčové úrokové sazby ECB jsou na takové úrovni, která, pokud se udrží dostatečně dlouho, přispěje významně k naplnění tohoto cíle,“ řekla Lagardeová.
Analytici ECB zároveň letos čekají ve srovnání s předchozí prognózou pomalejší růst hrubého domácího produktu (HDP) - měl by přidat jen 0,6 procenta. V příštím roce už by ovšem měl růst zrychlit na 1,5 procenta, v roce 2026 dosáhnout tempa 1,6 procenta.„Ekonomika zůstává slabá,“ řeka Lagardeová.
Pro srovnání, Česká národní banka (ČNB) čeká v letošním roce pro českou ekonomiku stejné tempo růstu, 0,6 procenta, ovšem příští rok by měl růst zrychlit na 2,4 procenta.
Jedním z důvodů, proč ECB se snižováním sazeb vyčkává, jsou data o mzdách za první čtvrtletí, která vyjdou teprve v květnu. Sazby by tak mohly zahájit očekávaný sestup na zasedání výkonné rady 6. června.
„Ačkoli většina položek jádrové inflace dále zvolnila, zůstávají domácí cenové tlaky vysoké, zčásti kvůli silnému růstu mezd,“ uvedla Lagardeová. „(Na dnešním zasedání) panovala všeobecná shoda na tom, že v červnu budeme mít mnohem více dat.“
