Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Klíčová depozitní úroková sazba zůstává i po čtvrtečním zasedání Výkonné rady ECB na úrovni čtyř procent, kde ji centrální banka eurozóny drží od loňského září.
Ekonomové i trhy takové rozhodnutí očekávali, zejména s ohledem na opakovaná vyjádření šéfky ECB Christine Lagardeové a dalších členů výkonné rady. Podle nich ECB sice pozoruje, že inflace napříč 20 členskými zeměmi eurozóny zpomaluje, ale centrální bankéře zároveň znervózňují tlaky na růst mezd.
Vzhledem k tomu, že klíčová data o mzdách vyjdou až v květnu, připadá pro snížení sazeb v úvahu až měnověpolitické zasedání 6. června.
Červen ukáže
Výkonná rada si podle Lagardeové počká na další data, než se rozhodne uvolnit měnovou politiku.
„Pokud naše aktualizované vyhodnocení výhledu inflace, dynamika jádrové inflace a síla přenosu měnové politiky dále posílí naši důvěru, že se inflace blíží udržitelným způsobem k našemu cíli, bude namístě snížit nynější úroveň měnověpolitické restrikce,“ citovala Lagardeová z prohlášení Výkonné rady.
Inflace v eurozóně minulý měsíc zvolnila na 2,4 procenta, cíle ECB na úrovni dvou procent by mohla dosáhnout ještě v letošním roce, zatímco prognóza ECB vidí inflaci na cíli až v roce 2025.
Výkonná rada bude mít na červnovém zasedání k dispozici také aktualizaci makroekonomické prognózy, což by členům rady mělo spolu s daty z ekonomiky poskytnout dostatečné informace, aby mohli změnit nastavení úrokových sazeb, řekla Lagardeová.
„(V červnu) budeme mít novou projekci. Stavíme na datech, podíváme se na všechny ty informace a výsledky projekce vzešlé z celé eurozóny, nejen z ECB, a pak se rozhodneme, jestli to všechno potvrzuje naši naději, že se inflace udržitelným způsobem vrací k cíli. A jestli je tím pádem naše důvěra dostatečně posílena,“ řekla.
Někteří členové výkonné rady měli podle Lagardeové nicméně za to, že informace jsou dostatečné už nyní.
„Pár členů si bylo dostatečně jistých na základě omezených dat, která jsme v dubnu získali. Bylo jich jen několik, a i ti souhlasili, že se připojí ke konsenzu velmi velké většiny guvernérů, kteří souhlasili s potřebou posílit důvěru (ohledně inflace) mnohem větším objemem dat, která dostaneme v červnu,“ řekla Lagardeová.
Euro během tiskové konference Lagardeové nejprve oslabovalo až na 1,0756 dolaru oproti úrovni poblíž 1,071 dolaru před jejím vystoupením, následně ale většinu ztrát vymazalo.
Ačkoli ECB podobně jako jiné centrální banky lpí na své nezávislosti, do rozhodování o sazbách promlouvá také vývoj ve Spojených státech. Inflace v největší ekonomice světa totiž jde opačným směrem než v eurozóně - v březnu zrychlila na 3,5 procenta z únorových 3,2 procenta, což tamní centrální banku (Fed) vede k tomu, aby s uvolňováním měnové politiky spíše vyčkávala.
Lagardeová k tomu poznamenala, že ECB má na starosti primárně cenovou stabilitu v eurozóně. „Stavíme na datech, ne (na tom co dělá) Fed,“ řekla Lagardeová.
