Článek
Evropská centrální banka (ECB) na svém čtvrtečním zasedání znovu přikročila ke zpřísnění měnové politiky. Sazby posunula o čtvrt procentního bodu. Ke zvýšení úroků přikročila už podesáté za sebou. Klíčová depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se tak nachází na čtyřech procentech, což je nejvyšší úroveň v historii eurozóny. Zvyšování nákladů na úvěry obvykle pomáhá snížit inflaci, zároveň má však negativní dopad na hospodářský růst.
Zda se centrální banka se sídlem ve Frankfurtu k dalšímu utažení měnové politiky odhodlá, nebylo vůbec jasné. Názory odborníků se v těchto sázkách rozcházely. Zatímco jeden tábor argumentoval zhoršující se kondicí ekonomiky eurozóny, a tudíž už nepovažoval další zvednutí sazeb za nutné, druhá skupina poukazovala na stále vysokou inflaci, kterou je potřeba srazit zvýšením úroků.
ECB zahájila zvyšování úrokových sazeb loni v červenci. Ani jejich prudké navyšování však zatím nedokázalo dostat inflaci k dvouprocentnímu cíli.
Statistický úřad Eurostat koncem minulého měsíce ve svém rychlém odhadu uvedl, že meziroční míra inflace v srpnu zůstala beze změny na 5,3 procenta, ačkoli analytici očekávali pokles na 5,1 procenta. Loni se inflace v eurozóně poprvé od zavedení jednotné evropské měny dostala nad 10 procent.
„Inflace sice klesá, ale očekáváme, že zůstane stále příliš vysoká po dlouhou dobu,“ vysvětlila ECB čtvrteční krok v doprovodném prohlášení. Centrální banka zároveň věří, že úrokové sazby dosáhly úrovní, které výrazně přispějí k návratu k dvouprocentnímu cíli. Podmínkou podle ECB však je, aby na těchto úrovních zůstaly dostatečně dlouhou dobu.
Centrální banka zároveň zhoršila výhled hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny pro letošek i na další dva roky. Letos se podle ní HDP zvýší o 0,7 procenta, dříve růst odhadovala na 0,9 procenta. V dvouletém horizontu pak čeká růst ekonomiky o jedno procento, přičemž dříve počítala s 1,5procentním růstem.
ECB zhoršila i výhled inflace. Pro letošní rok počítá s průměrnou hodnotou 5,6 procenta proti původnímu odhadu 5,4 procenta. V roce 2024 by pak měla činit 3,2 procenta, přičemž dříve odhadovala tři procenta. Euro v reakci na nové odhady zamířilo dolů.
Ponechá Fed úroky beze změny?
Příští týden ve středu bude o sazbách rozhodovat také americká centrální banka (Fed). Ani v jejím případě nelze s jistotou odhadovat, k jakému kroku se odhodlá. Středeční inflační data ze Spojených států ovšem momentálně podle analytiků značí, že Fed by mohl ponechat sazby beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta.
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny energií a čerstvých potravin, byla totiž v srpnu nižší, než očekávali analytici. Stoupla o 0,3 procenta meziměsíčně a o 4,3 procenta meziročně. Ekonomové její růst odhadovali na 0,2 procenta, respektive 4,3 procenta.
Představitelé Fedu věnují větší pozornost právě jádrové inflaci, protože nabízí lepší představu o tom, kam inflace v dlouhodobém horizontu směřuje. Český statistický úřad (ČSÚ) v pondělí oznámil, že meziroční růst spotřebitelských cen v České republice v srpnu zpomalil na 8,5 procenta z červencových 8,8 procenta. Česká národní banka (ČNB) od loňského června drží svou základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.
Česká národní banka dnes také jednala a její bankovní rada rozhodla o snížení množství peněz, které musí banky držet jako rezervu pro případ možných rizik. Oficiálně se nazývají proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice. ČNB je snížila na úroveň dvou procent ze současných 2,25 procenta.
Nastavování proticyklické rezervy centrální bankou je jedním z nástrojů, který banky nutí kumulovat nebo jim naopak umožňuje rozpouštět rezervy na pokrytí ztrát souvisejících s ekonomickými cykly. Vedlejším efektem je, že sazba podle výše buď tlumí, či naopak uvolňuje úvěrovou aktivitu bank.
Důvodem změny je podle centrální banky postupné snižování cyklických systémových rizik v bilancích bankovního sektoru. Sazbu budou banky povinny dodržovat od 1. října 2023.
Rezerva určuje, jaké nároky má ČNB – coby instituce zodpovědná za zdraví bank – na jednotlivé finanční domy a jejich kapitál. V dobách vysokého růstu úvěrů ČNB požaduje, aby vlastníci bank drželi v kapitálu víc peněz, nyní v době všeobecného útlumu svoje nároky snižuje. „V období poklesu ekonomické aktivity je obvyklé tuto rezervu uvolňovat, aby měly nefinanční podniky a domácnosti přístup k úvěrům bez nadměrně zpřísněných podmínek.“
